Vlakem života jedeme všichni. Někdo má tu cestu klidnější, příjemnější, ale někdo také delší nebo kratší s menšími i většími zastávkami.
Při narození nastupujeme do vlaku, který jede většinou krásnou krajinou s milými cestujícími. Ovšem někdy si sami nemůžeme poručit, kudy se vlak vydá a tedy nejsme strojvůdci svého štěstí. Ano, v tomto případě je slovo strojvůdce na místě.
Nevím, proč strojvůdce někdy dojede vlakem tak brzy na konečnou, když se ještě nestačil ani pořádně rozjet.
Jindy máme zase pocit, že nám ujíždí vlak. Bývá to hlavně v době, kdy se nám nedaří vše, jak bychom chtěli. Také cestující se mění. Někdo vystupuje a nastupuje v různých dobách naší jízdy a většina z nich v našich srdcích zanechá stopy. Věřím, že většinou hezké.
Já jsem si dovolila tady svůj vlak života, který už chvíli jede hezky z kopce, zdokumentovat na mých fotografiích. Posuďte sami.
Nástup do vlaku v r. 1941
Moje babička z maminčiny strany. Její vlak dojel jen do stanice 60. Dědeček babičku přežil, ale favoritem nebyl.
Babička a dědeček z tatínkovy strany. To by byla dobrá představitelka pro Babičku B.Němcové
Moje maminka a já.
Tady jsem s tatínkem.
To mi byly 3 roky.
Tak, a teď jsem se ukázala se všemi pro mne tenkrát důležitými spolucestujícími ve vlaku a jedeme dál.
Moje první školní vysvědčení
Popojeli jsme do stanice č. 15.
Moje děti v době, když jsme zůstali sami. Synovi 6 a dceři 1 rok. Dost důležitá zastávka.
Tady mi bylo krásně. Bylo mi 55 let, všichni důležití cestující byli nastoupeni se mnou v jednom vagónu. Nádhera!
Leden 2004. Můj článek na dané téma tenkrát zvítězil a byla jsem s nejmladším vnukem pozvána na focení od profesionála do redakce tohoto časopisu do Prahy. Moc rádi vzpomínáme.
Rok 2003, jedna z mnoha společných dovolených s dětmi a vnoučaty u moře. Tam bylo krásně!
Jak ten čas letí…. tady jsem slavila 70. let a se mnou se povinně musela vyfotit vnoučata.
Nesmím zapomenout na manžela. Tohle bylo loni, slavil jubileum 80. let.
Toto je fotka z ledna letošního roku. Já a moje maminka.
Tak, dnes jsem dojela do virtuální stanice, ale věřím, že pojedu ještě kousek dál. Přeji všem šťastnou cestu!