Jak začalo být hezky, určitě všichni chodíme častěji a více venku. Také my s manželem, ale zpět domů jezdíme většinou autobusem, protože pěšky to máme do ošklivého kopce a pak ještě těch 63 schodů, to už by bylo na nás moc.
Dnes jsem se docela pobavila. Máme jako většina měst také možnost jezdit na čipové karty, buďto si zakoupit kupon na 30 dní, nebo dobít kartu korunami. Pro nás, důchodce nad 70 let je výhodný kupon, proto ho většina starších lidí má.
Jedna paní nastoupila a přiložila kartu k označovacímu strojku, jednou, dvakrát, třikrát a stále nic. Ptá se tedy pana řidiče : „Ono vám to tady nefunguje?“ „Ale funguje, milá paní, ale to byste musela přiložit tu správnou kartu“ odpověděl řidič, který byl v pohodě.
Paní na to říká: „To aby se jeden už z těch kartiček zbláznil, na všechno je karta a já si vzala holt jinou.“
Samozřejmě ihned našla tu správnou a bylo vše v pořádku.
Já tedy nemám karty všude do větších obchodů, ale nějaké také vlastním a tak je nosím stále sebou. Kartu do bankomatu nemám naštěstí už pár let, protože jsem zrušila účet v bance ve chvíli, kdy jsem zjistila, že platím jenom zbytečně poplatky. A teď jsem i ráda, protože dost často čtu, jací koumáci jsou zloději a jak dokáží okopírovat PIN.
No a také nás včera docela překvapila jedna trafika, kde nám nabídli věrnostní kartu, nic jsme nemuseli ani hlásit, a koupíme-li si třeba časopis za 20 Kč, máme bonus jednu korunu. No, když po nás nechtěli ani jméno, tak jsme to vzali. No a v trafice, to by mne tedy nenapadlo, ale asi si paní pamatuje, že tam každé pondělí kupujeme Překvapení. Tak uvidíme.
Já už jsem také v jednom supermarketu nabízela kartu, která byla z drogerie nebo to bylo naopak? Ano, každý se snažíme někde šetřit.