Nedávno jsem psala o tom, že mi nehraje HIFI věž, ale už je zase všechno v pořádku! Nevím sice na jak dlouho, ale pan opravář byl šikovný a strááášně tu naši věž chválil, že je to starý dobrý výrobek a byla by velká škoda ho vyhodit, jak chtěl stále manžel.
Včera mi ji syn přivezl tedy opravenou, funguje nejen rádio, které jediné hrálo, ale i gramofon, magnetofon a přehrávač CD. Tak mám radost, že si občas můžu pustit muziku a nemusím sedět jen tady u PC, přece jen v obýváku v křesle s nohama nahoře to je jiné pohodlíčko!
Ale musím se rozloučit s mým „Melicharem“. Kdysi před 25 lety, když byla dcera na stáži v Rusku, tak mi přivezla ohřívací botu. Přibližně v té době šel v televizi film Bota jménem Melichar a já nevím proč jsem této botě začala říkat důvěrně Melichar. Ohřívala jsem si v ní nožky, které mám pořád studené a včera, když jsem si ji zase vzala, tak jsem dlouho musela hledat místo, které ještě hřálo. Nedá se nic dělat, všechno jednou doslouží a tato bota je ještě starý dobrý ruský výrobek.
Oni dělali všechno na hodně dlouho. Ne jako je to zase u nás teď, na příliš krátko. Tak něco mezi tím by bylo akorát. Tak jsem to musela zavolat dceři. Loučím se s Melicharem, hřál hezky.