Dnes ráno jsme se probudili do bílého rána. Všude na blozích jsem četla, jak je všude sníh, jen u nás, paradoxně na severu nebylo nic. Ne, že by mi sníh chyběl, ale přece jen když už je ta zima, tak je hezčí, když je aspoň trochu sněhu. No, posuďte sami :
Honem jsem spěchala s fotoaparátem k otevřenému oknu a vyfotila tu trošku sněhu. To je z okna na ulici, kde je už vidět, že silnice byly už téměř čisté.
A tady je pohled z té druhé strany, kde je park.
No a protože bylo brzy po ránu již kousek nad nulou, už z toho sněhu zbyly jen ty fotky.
Ještě se musím pochlubit s tím, jak jsem šikovná. Vzhledem k tomu, že už ta nedůležitá data zapomínám, tak si vždy na dobu vaření nebo louhování třeba čaje, nastavuji minutník. Tak jsem se po něm natahovala, že mi, ostatně jako už několikrát, upadl na zem. Tentokrát to bylo ale definitivní. Škoda, sloužil dobře a tak mám zítra úkol koupit nový, protože už dnes se manželovi louhoval jeho čaj pro diabetiky místo 20 minut skoro 2 x tak dlouho.
Ještě štěstí, že si vždy říkám, že se stávají horší věci a takové maličkosti nechávají klidného i manžela.
A také jsem dnes zkoušela nový recept na minutku k obědu. Je to recept z té elektronické kuchařky, kterou jsem si dala na lištu a asi budu zkoušet další. Bylo to dobré a zase trošku jiné. Kuřecí nudličky jsem si naložila včera a byly během chviličky hotové a dobré! Tak byly dobré, že jsem je nestačila ani vyfotit.