Včera jsem se snažila vyfotit všechna naše světýlka. Manžel má odjakživa rád svíčky. Proto si kupuje vždy nějakou nádobku na čajové svíčky a pak má radost. Svítíme tak minimálně na 1 svíčičku denně, jen co se začne stmívat. V létě ne, to je jasný, to by ani nebylo vidět. Už jsme také nějaké ty krásné nádobky „zlikvidovali“, to pak bylo škody!
Kupujeme tedy čajové svíčky po desítkách, jinak se to nevyplatí. No, posuďte sami, včera nám svítily 4 svíčky a to ještě je v záloze aromalampa a betlémek.
Tahle koule – krasavice nejhezčí (také nejdražší) je na konferenčním stolku.
Tyhle dvě jsou ve stěně a tady vidíte, kolik bylo hodin, když jsem fotila.
Tento domeček se mi moc nepovedl když svítil, tak jsem ho vyfotila když svítí jenom sluníčko. Andílek je venku vždy, ale domeček už hodně pamatuje.
A to jsme pořád ještě v obýváku, řetězy svítí takhle uprostřed každé okenní tabule. Přes záclonu to moc vidět nebylo.
A už jsme v ložnici. Zde je ten nový svícen, svítí krásně!
A tady, v pokoji, kde jsem já,mám jen hvězdu. Stříbrnou, ale nesvítí.
Tak jsem představila aspoň naše světýlka, dříve jsme toho mívali víc, ale i tohle stačí.
Jinak ještě na sebe prásknu, že dnes už asi nebudu nic dělat. Ráno jsem si řekla, že začnu s cukrovím, tak nebudu péci sladké a udělala jsem slaný závin, ala šneci. No zkrátka jsem tam dala vše jako u šneků, jen jsem to nerozkrájela. Řekla jsem si, že zkusím to dát jednou „švem“ nahoru, ale asi jsem to špatně „slepila“ a závin se trochu rozjel. Já vím, na chuť to vliv nemá, ale ta estetika. Potichu jsem pro sebe prskala.
Včera jsem si udělala těsto na perníčky a hned po závinu šoupla do trouby první plech. Nějak mi nedošlo, že je trouba řádně rozpálená, proto jsem včas plech neobrátila (peče mi vepředu víc) a ouvej, už byla první řada perníčků „přičmoudlá“, tak budu aspoň hezká.
A pak jsem ještě něco „zvojtila“. Vařila jsem dnes vývar a čínu z vepřového masa, takový rychlý dobrý recept, který mám už dlouho od kamarádky. Maso jsem si včera naložila, tak jsem se po malém odpočinku po pečení pustila do vaření. Vývar se mi zdál slabý, protože jsem tam dala víc vody než jsem chtěla, tak jsem tam přidala bujón. Ach jo, nedělám to, nikdy, ale tohle byl úplně jiný vývar, než na který jsem zvyklá. Tedy manželovi to nevadilo, ten si stejně všude cpe to jeho milované maggi, ale já si moc nepochutnala. Ještě, že se mi povedla ta čína, ta neměla chybu!
Tak nevím, jestli se mám dnes ještě do něčeho pouštět, ale na druhou stranu jsem si to snad do třetice vybrala, ne? Už mám připravená těsta na rohlíčky – dvoje – vanilkové a klášterní, tak snad to zítra půjde líp!