Na dnešní den se mi nechtělo ale vůbec vstávat. Řekla jsem si, že zkusím jeden den bez léků na bolest, ale moc to nešlo. Ach jo, takže po obědě přišel lék na řadu.
Ráno jsme se s manželem vraceli z nákupu, nebyl ani kousek chleba a zbyla jedna brambora, museli jsme dokoupit. Když jsem šla domů, na schodech jsem se potkala se sousedkou z přízemí. Chtěla mi něco ukázat v bytě, tak jsem tam vplula a za chvíli slyším, jak mne volá manžel, že mám jít ven, že mi pošta přivezla balíček.
Přiznávám, že jsem byla ráda, že ty schody nemusím šlapat celé znovu a šla si ho vyzvednout.
I když jsem měla balíček avizovaný, udělal mi velkou radost.
To už přišel Ježíšek!
Bylinné čaje, vlastnoručně sbírané Kitty a k tomu křížaly, paráda!
A zde jsou ty avizované putovní knížky od blogařek!
Kitty, za všechno ještě jednou moc děkuji!
Už jsem sice poděkovala, ale činím to i takto veřejně, jen teď nevím, jestli nebudu muset omezit moje bytí na PC, když jsem dostala dvě knížky, které po přečtení pošlu zase dál… Ano, tak si my, seniorky, vypomáháme, přece jen to přijde levněji, než si kupovat stále nové a nové knížky a kam pak s nimi, ne? Ještě jsem tedy nezačala, ale když bych tady měla absenci nebo u vás na blozích, tak víte proč.
Toto tedy byla ta dobrá zpráva. Ta špatná se táhne už zase víc jak týden a dnes jsem konečně nesla na „domovku“ dopis, kde jsem žádala o kategorické zakročení při znovu se opakující plísni ve spíži. Už je to třetím rokem, plíseň se odstraní a pravidelně touto dobou ji máme každý rok zpět, už potřetí.
Na domovce na mne nebyli zlí, řešení se asi najde, ale pro nás dost namáhavé. Máme vestavěnou skříň ve zdi a jak jsem už viděla i jinde, tak přijdou prý raději tu skříň zbourat, protože i když by to oškrábali a očistili, za rok máme milou plíseň zpět. Víc asi neumí, náš dům je sice zděný, ale je už taky staršího věku – má 50 let a je vlhký. Aspoň u nás nahoře pod střechou ano.
Čeká nás tedy nejen vyklizení spíže, ale celé kuchyně a pak dokoupení nové skříňky na potraviny, protože jinak nevím, kam bych to všechno dala. Zároveň bychom vymalovali. Hned blízko domovky je prodejna nábytku, tak jsme tam hned s manželem zašli, abychom se přeptali. „Kuchyňářka“ tam nebyla, dali nám tedy katalog, máme si vše změřit, vybrat barvu k té naší kuchyni, kterou máme také od nich a přijít až příští týden, až tam bude, ale co je horší, už do konce roku žádný nábytek nedodávají! Až po novém roce. No nedovedu si představit, že bych měla přes celé svátky různě povalovat všechny věci ze spíže. Tak zase starost, ale snad to s pomocí dětí zvládneme.