Docela si umím představit, jak většina lidí, kteří píší na toto téma přiřazují ke konstatování, že je něco špatně ještě dovětek, že všechno, ne jen něco je špatně.
Pravda je, že je toho hodně, co by se mělo změnit, nebo co se nikdy nemělo stát. Nějak se vytratila úcta mezi lidmi, dřív bylo takové heslo – rodina základ státu, ale také se říkalo, kdo nekrade, okrádá rodinu.
Rodina už asi dnes není do hlavní – hlavní jsou peníze, protože naopak zase krade kdekdo a kdeco.
Vím, našlo by se toho hodně co je špatně, ale také bychom se měli zamyslet sami nad sebou. V dnešní době se hodně stávkuje, píší se petice a dopisy prezidentovi, vládě a ostatním.
Zalíbil se mi vtip, který jsem si přečetla v jednom dopise prezidentovi, který mi přišel emailem: OPTIMISTA SE UČÍ ANGLICKY, PESIMISTA RUSKY A REALISTA STŘÍLET.
Ale proč stále slyšíme kolem sebe, že páchají sebevraždy mladí lidé, že rodiče týrají své děti a děti vraždí své rodiče pro pár korun?
Při této příležitosti mne napadlo zase jedno rčení, že : každý je svého štěstí strůjcem.
Vím, že to není stoprocentní pravda, ale něco na tom bude.
Začněme tedy každý sám u sebe a určitě by zase mohlo být něco dobře, nebo aspoň lépe.