A kdo to jde spolu takto – ruku v ruce? Zklamání a radost. O tom jsem se dnes přesvědčila nejen já, ale i moje dcera a vnučka.
Včera ty moje holky jely spolu do Prahy. Terezka tam nastupuje už v sobotu na VŠ, mají nějakou aktivitu, tak se šly podívat na kolej, kde bude vnučka bydlet.
POMOC! HILFE! SOS!
Tak jsem vnímala včera telefonát mé dcery. Volala mi, když přijely z Prahy a říkala, že se z toho obě musí vzpamatovat. Hrůza, děs, běs! Tak prý to vypadalo na té koleji. Nevím, jak to vypadá nebo má vypadat na koleji, nikdy jsem tam nebyla, ale tato škola má koleje typu A, B, C. Vnučka dostala B, tak nevím, jak to potom musí vypadat na té „céčkové“. Tady mají buňku – 2 pokoje (ona bydlí s jednou prý ruskou studentkou), jedna kuchyňka a sociální zařízení. Dcera byla při studiu VŠ 5 měsíců na stáži v Rusku v osmdesátých letech a říkala, že tam to bylo lepší. Tak nevím, bydlet za 3 000 Kč v takových podmínkách, to je dost kruté. Stejně je ostuda, že když se jdete podívat za internetové stránky těchto kolejí, vidíte tam něco úplně jiného, než je v reálu. PROČ?
A zkusit v Praze privát? Jednak by se vnučka – vlastně dcera – asi nedoplatila a pak, co když někomu nalítne, že? Je to dnes všechno tak těžké! Docela jsem z toho byla také špatná, ale co naděláme, snad to nějak přežije a hlavně, snad přežije také ten první „prosévací“ ročník.
Dnes, jen jsem se ráno probudila, tak jsem na svou vnučku myslela a držela palečky. I když jsem měla také bobky, protože od večera lilo jako z konve, Terezka dnes dělala řidičské zkoušky! V 11 hod. dopoledne mi přišla SMS zpráva – ANO – DALŠÍ ŘIDIČKA V NAŠÍ RODINĚ! Z radosti byly i slzičky a výsledky super! Testy stoprocentní, technika i jízda – mimochodem dnes prvně jela v dešti – také v pořádku! Tak jsem si říkala, včerejší velké zklamání se dnes vykompenzovalo velkou radostí! Terezko gratuluji a hodně kilometrů hlavně bez nehod!
To není vnučka, to jsem si vypůjčila z internetu!