Už jsem zde mnohokrát vzpomínala na časy, když jsme jezdívali všichni „Hujerovic“ na společné dovolené, nejčastěji to bylo v Itálii u moře. I když jsme byli i jinde, přece jen nejčastěji to bylo v Bibione. Líbilo se nám tam, nejen moře, ale i ten ruch. Vždyť také městečko jako takové má pouze 2000 obyvatel. Tento počet se s příjezdem turistů zestonásobí. A to už je pořádný šrumec!
Bibione má krásně mírně se svažující moře, takže je to príma pro děti a absolutní neplavce, jako je můj manžel. Těch 8 km pláže opravdu vždy stálo zato!
Letos tam byl syn s rodinou, sice se také vraceli o den dříve kvůli mírnějším zdravotním problémům, ale jinak byli moc spokojeni.
Jeli autem a cestou jeli byly vidět i hory se sněhem.
Moře po ránu. Krása! Není přeplněno, koukám jeden plavec tam už je!
A tady už je obsazeno trochu víc. Syn tam zvolna kráčí.
I večer tam bylo nádherně. To si ještě pamatuji.
A protože ví, jak rádi jsme tam s nimi i s dcerou jezdili, přivezli nám aspoň malý suvenýrek, který představuje maják v Bibione.
Nevím, jestli jsem to dobře vyfotila, ale je tam vidět i to „sněžení“? Tak to je také jako vzpomínka na dětská léta, kdy se nám tyto suvenýry moc líbily a jak je vidět, zase jsou v kurzu. Tak díky! Jé, jak ráda bych ještě někdy k moři! Ale už to nevidím jako realitu, ale aspoň mám krásné vzpomínky!