Bolest a radost

Moje maminka před 14 dny upadla v koupelně, když byla sama doma. Ona to není žádná legrace, upadnout ve 92 letech. Samozřejmě, že měla velký problém se zvednout, doplazila se k míse WC, aby se mohla něčeho chytit a ta bolest! Vůbec nemohla chodit, bolela ji žebra i noha, která ji během pár hodin nádherně otekla. Když se to další dny zhoršovalo, musela zavolat lékaře. Nechtěla, ale bratr jí to nařídil. Doktor ji samozřejmě poslal na RTG a na chirurgii.

Při té smůle ale měla velké štěstí. NIC si nezlomila, jen pěkně narazila a to víme, že bolí jak čert. Měli jsme všichni strach, protože když taková starší seniorka ulehne, pak už těžko vstává.

Bolesti sice ještě přetrvávají, ale už je to o hodně lepší. Dnes byla na kontrole, už nikam nechce, hlavně, že se to pomalu ale jistě zlepšuje.

Volala jsem jí denně, poznala jsem vždy už podle hlasu, že to není zdaleka ono, ale když jsem jí volala v neděli, tak ožila a hned mi hlásila, že měla vzácnou návštěvu.

Můj synovec, který bydlí v Brně, byl na týdenní dovolené s manželkou a malým Ondráškem, o kterém jsem již psala, v Jizerských horách. Dceru měla jedna z babiček a tak se rozhodli, že se u mé maminky – jeho babičky, zastaví na kus řeči a ukázat nejmladší pravnouče. Moje maminka sice skoro nevidí, ale mohla si to svoje jubilejní desáté pravnoučátko pochovat a evidentně jí to pomohlo. Určitě v tom, že se jí zlepšila nálada a chuť do života.

Bohužel, asi je nenapadlo maminku s malým vyfotit, ale i tak děkuji synovci a jeho manželce, že svou návštěvou udělali své babičce takovou radost.
Přikládám aspoň foto z té jejich dovolené, Ondrášek je krásný a už velký kluk, že?
A toto je můj synovec. Koukám, že má zálibu jako můj manžel, fotit se u všelijakých figur!?
A takovou menší radost jsem měla dnes i já, když mi dcera poslala jejich vyfocenou Pegginku po ostříhání. Moc jí to sluší, jen mne mrzí, že je „trošku z ruky“ a nemůžu ji pomuchlovat.
Tak aspoň nějaké pozitivní zprávy v tom mém momentálně bolavém období. Páteř se mnou zase pěkně „cvičí“, 10 minut stání = mdloby, ale chodím již na obstřiky – takové ty pořádné, mám je na celý týden, tak zase určitě brzy bude líp. Tak to vidí a věří tomu vaše optimistka Ježurka.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *