Loni jsem zapomněla na datum založení mého blogu, tak jsem si letos najela na první můj zveřejněný článek a toto datum si napsala. Jo, první článek! To jsem si jen myslela! Ten první byl už před 10 dny! Zase špatně! Je to normální?
Tak tedy teď už si to opravdu zapíši. Můj blog měl 9. července už své 4. narozeniny!
Za tu dobu jsem napsala neskutečných 821 článků! Původně jsem si psala vlastně hlavně pro svoje potěšení a pro svoji rodinu, až později jsem měla víc čtenářů. Myslím, že tím důležitým mezníkem pro více čtenářů bylo to, že jsem byla již v květnu 2009 přijata do Autorského klubu, kde jsem tedy členem víc jak 3 roky!
Začala jsem psát ságu našeho rodu a moje vzpomínky vlastně z dob, kdy jsem byla schopna si něco zapamatovat. Vím, co mi dalo práce naskenovat sem i fotky, aby to bylo kompletní.
Fotky počítat nebudu, ale v galerii jich mám už 12 složek, ale ne každá složka je plná, ale dost jich těch 400 obrázků obsahuje.
Moje vzpomínky jsem končila vlastně rokem 2009, nemínila jsem pokračovat, ale nedávno jsem dostala do Zprávy autorovi tento milý email :
Na vašem blogu http://jezura.blog.cz/ zanechal návštěvník fanynka z Brna tuto zprávu:
No tohle, Vy už chcete s tím povídáním končit? Já jsem to celé četla v jednom tahu a hrozně ráda bych věděla, jak jte se měla v roce 2011 (a 2012, atd). Taky už nejsem nejmladší, ale Vaše vitalita mi vyrazila dech, musím jít trochu do sebe:-) Přeji ještě hodně let s Vaší báječnou rodinou a moc prosím – pokračujte ve vzpomínkách.
Tak uvažuji o tom, jestli nemám přece jen něco připsat, pokud se ovšem tahle moje fanynka z Brna ještě vrátí.
Ze všeho nejvíce mne však „nakopla“ moje nová blogerská rodina, která se hezky rozrostla, z některých virtuálních přátelství se stala opravdová a já si toho velice vážím. Nejvíc nedala pokoj Kitty, prý piš denně jeden článek, ať mám co číst. No a já poslechla, tedy až na vzácné výjimky.
Jen se divím, že mám pořád co psát. No jo, ale ono vlastně je důležitější to, jestli se to, co já píši, dá vždy číst, že? Ale „ukecaná“ jsem dost, tak uvidíme, jak mi to dlouho vydrží.
Všem mým věrným i těm náhodným čtenářům chci moc poděkovat, jsem moc ráda, že vás všechny mám! Také si ráda počtu tu a tam, je to zajímavé i poučné čtení.
Zdraví vás všechny vaše blogerka Ježurka