Ano, tento známý kostel se nachází v Mostě, v našem okresním městě. Něco stručně o jeho přesunu :
V roce 1964 padlo definitivní rozhodnutí o likvidaci královského města Most a vytěžení uhlí, které se pod ním nacházelo. Současně bylo rozhodnuto o záchraně této jedinečné architektonické památky. Uvažovalo se o několika variantách, například jeho úplném rozebrání či také ponechání na svém místě na pilíři uhelné sloje. Nakonec však zvítězila nejodvážnější myšlenka, a tou byl přesun vcelku. Z kostela bylo demontováno všechno, co se dalo odmontovat, a celá stavba byla vyztužena ocelovou konstrukcí. V té době vážil kostel deset tisíc tun. Církevní výzdobu nahradil velín, jehož počítače měly řídit přesun. Škodovy závody vyrobily 53 transportních pásů o nosnosti pěti set tun a upravena byla cesta, kterou měl kostel na kolečkách absolvovat.
Stěhování kostela začalo 30. září roku 1975 a trvalo do 27. října. Kostel byl posunován na čtyřech kolejích, zezadu byl tlačen a zepředu brzděn hydraulickými válci. Vodováhy a elektronická čidla sledovala veškeré pohyby a výškové odchylky kostela při cestě po nerovném terénu. Nakonec kostel zdolal cestu dlouhou 841 metrů průměrnou rychlostí 2,16 centimetru za minutu. Na novém místě byl pak posazen na nové základy a probíhaly v něm až do roku 1988 restaurátorské práce.
Toto je ten náš krasavec už na svém novém místě.
Aspoň ještě k nahlédnutí vnitřek kostela.
Přesun kostela je zapsán do zlaté knihy Guinesových rekordů tisíciletí.
Tolik z Wikipedie, určitě to stejně všichni znáte.
V tomto Děkanském kostele Nanebevzetí Panny Marie se konají různé koncerty a pravidelně tam vystupuje i SMOG – sbor mosteckého gymnázia. Na závěr školního roku tam měli také koncert. Zkouška před vystoupením probíhala za velmi chladných podmínek v prostorách kostela. Někteří si pomáhali dalšími kusy oblečení a někteří se pro změnu zahřívali horkou kávou. Pak už jen očekávali první hosty. Celý kostel byl zaplněn téměř do posledního místa.
Tady je sbor na tomto koncertě včetně jejich obětavé sbormistryně.
Takhle „početná“ je chlapecká část. Ten mladík vlevo je můj vnuk. Stejně nepochopím, jak může s tím brumlavým hlasem zpívat, ale určitě ano, jinak by tam nebyl, že?
Je vidět, že je opravdu plno, ta slečna s brýlemi uprostřed je vnučka, která tam až do nedávna hrála na flétnu a zpívala, ale nic netrvá věčně. Vedle ní je vidět kousek mé dcery.
Na závěr všem poděkovali primátor města Mostu a paní ředitelka Dětského domova v Mostě. Poděkování bylo nejen za vystoupení, ale i za finanční dar věnovaný domovu z vybraného vstupného. Jstmeproto zváni na další koncerty, na kterých se prý určitě nudit nebudeme.
Fotky z vystoupení byly staženy z webu gymnázia.