Dnes jsme se tedy zase sešli, abychom poseděli, pokecali, pojedli, navzájem si popřáli a bylo nám dobře. Dcera s dětmi přijela už na oběd, pak jsme chvíli poseděli a my, ženské jsme se vrhly na chlebíčky a jednohubky. Dcera upekla doma ráno šnečky a přivezla pití a slané pečivo, ostatní jsme udělaly spolu a s vnučkou po obědě a pak přijel syn s rodinou. Chyběla Laděnka, ta musí studovat daleko, ale určitě si to vynahradíme jindy.
Dcera má tedy narozeniny zítra, zavzpomínali jsme si všichni dohromady, kluci spěchali na rande, Terezka se učit na maturitu. Ale zasmáli jsme se tentokrát opravdu hodně, až mne z toho všeho bolelo smíchem břicho.
Šnečci
Upekla jsem slíbené nanukové řezy, ale co mi dalo práce, než jsem sehnala kukuřičný škrob na krém, ale dílo se nakonec podařilo.
Chlebíčky a jednohubky
Aspoň nějakou fotku jsem „ukradla“. Ale najednou se mi do foťáku nevešli. Tedy zleva: snacha Milča, syn, Terezka a Tom – děti dcery.
Dcera a vnuk Lukáš – od syna.
Manžel a dcera
Pohoštění 2. část. Káva a zákusky už jsou v nás.
V tom prvním záběru mi tam manžel omylem strčil ruku. A hned se zrodil nápad. Snacha zinscenovala, aby tam ty ruce strčili všichni. A bylo to.
A Pegginka si sedla dědovi na místo a vůbec se jí nechtělo dolů. Stále loudila a dcera říkala, že by z ní byl za chvíli bernardýn.
Jeden z dárečků. Snažila jsem se to vyfotit tak, aby byl čitelný ten nápis. Je opravdu dojemný! Pokud by to nešlo přečíst, tak to pro jistotu ocituji: MAMINKY v nás zapalují plamínky lásky, které hoří po celý život!
To není jen ovocný čaj, tam je napsáno : Babičce, která vždycky ví čím srdce blízkých potěší.
I kytičku jsem dostala, i nějakou kosmetiku. No vidíte, pořád říkám, že NIC nechci, ale vždy mne něčím milým děti překvapí.
A to je pro dnešek všechno. Na chvíli jsme slavení vyčerpali, ale jestli si vnuk udělá ještě letos čas a pošle mi fotky z oslavy jeho patnáctin, tak sem „prásknu“ nějaké.