Je to tak. Mám osobního poradce. Vlastně už dva. Jedním je paní prodavačka v obuvi, už jsem o ní jednou psala. Prodává u jednoho našeho asijského obchodníka, ale opravdu umí. Včera jsem tam šla, protože mi už pomalu ale jistě odchází moje staré dobré samochodky. Jsou na suché zipy a ty už se rozepínají. Dostala jsem ale ještě od této paní dobrou radu. Pro začátek prý stačí projet zip kartáčem a zase chvíli bude fungovat. Pak se mne ujala a nosila boty a nosila, já to nepočítala, ale určitě tak minimálně 10 párů bot jsem si vyzkoušela, měla jsem za úkol se v nich i projít po obchodě a absolutně nikde, ani maloučko, mne nesměly tlačit. Bohužel, i přes takovou velkou nabídku a ochotu jsem si tentokrát nevybrala, ale zase přijdou nové boty příští týden, nic se neděje. No, manžel zatím seděl venku na lavičce, protože bylo hezky, tak jsme si i popovídaly. Domluvily jsme se, že jsme vlastně vrstevnice. Ona je o rok starší, ale jak ta kmitala, ohýbá se jako proutek, i když už má také nějaká ta kila navíc, ale vůbec jí nepřekáží! Co by prý dělala doma, čekala na smrt? Tak tomu říkám chuť do života a elán! Jinam už pro boty nejdu, to je už jasné!
Další osobní poradce má obchod hned vedle. Je to taková všehochuť – švadlenka a různé látky, záclony, polštáře a tak. Už jsem tam párkrát byla a vždy mi ta samá paní prodavačka dobře poradila. Minulý týden jsem si usmyslela, že si ušiji nové ubrusy do kuchyně a sem do pokojíčku, protože mám stoly malé a ubrusy jsem všude viděla jen velké. Vybíraly jsme spolu látky, vybraly, poradily se na metráži. Já pak doma oba ubrusy ušila a spokojené jsme byly určitě obě.
Teď jsem si zase všimla, že mám na gauči tady v pokojíku některé polštářky už takové nic moc, tak jsem se vydala zase do „švadlenky“. Pamatuji si, že dříve se prodávala taková náplň do polštářků, tak jsem se šla zeptat. Ale ano, opět jsem uspěla, dokonce jsem si mohla vybrat a poradit se o dalším. Koupila jsem pytel náplně, která tu leží připravená, až venku bude pršet nebo tak. Jsem zvědavá, co si zase potom dalšího vymyslím.
Důležité je ale vědět, kam jít a kde dobře poradí. Jo, ještě mi to nedá, abych nepřidala jednu zkušenost. My s manželem jsme ze staré školy, proto používáme klasické kapesníky. Protože ty také nevydrží věčně, chtěla jsem manželovi nějaké dokoupit, tak jsem se ptala v té naší švadlence. Ano, mají i kapesníky, ale držte se! Za 169 Kč! Nevím, ale myslím, že jich tam bude šest. Zatím odoláváme, ale nevím, nevím!