V první řadě je třeba položit si otázku : JAKÁ JE PRAVDA? A existuje vůbec?
Vím, že pravda je absolutní, relativní, ale taky evidentní. Nebo také MOJE a TVOJE. Já momentálně nedokáží definovat moc příkladů o absolutní pravdě, ale třeba taková GRAVITACE. To určitě. Myslím, že o této pravdě jsme se přesvědčili určitě všichni už párkrát. Také jsem kdysi četla, že třeba ČERNÁ VRÁNA, to by mohla být také taková absolutní pravda, ale co když se někdy někde něco zmutuje a narodí se vrána bílá? Tak ta prý zcela určitě nepřežije. Víme, že to tak v přírodě bohužel funguje.
RELATIVNÍ pravdu myslím netřeba moc rozebírat, to známe všichni. Každý nevidí všechny věci stejně, také máme různé názory.
Tuto pravdu také zažíváme kolikrát v manželství. Toto je MOJE pravda a toto je zase TVOJE. Takovou pravdu rozsoudit je opravdu moc těžké.
Mohu také poukázat na jeden příklad, který vidíme denně a není nám z něj moc dobře. Tento jev bych nazvala PRAVDA A POLITIKA. Tam je přece pro nás téměř všechno úplně jinak, než to vidí politici. Bohužel.
Ještě bych viděla také jednu malou kapitolu. Někdy lepší než pravda, je milosrdná lež. Ano, víme všichni, že je to v takových případech, kdy víme, že by třeba nemocný neunesl tu krutou pravdu, nebo také podváděný manžel či manželka.
Určitě by se dalo takových příkladů uvést opravdu hodně.
Ještě se krátce zmíním o pravdě EVIDENTNÍ. Uvedu příklad z mého života. Měla jsem v práci jednoho pana vedoucího, který si honem honem dodělával nějaké švindl zkoušky, aby měl maturitu a mohl dosáhnout na vyšší plat. Stačila mu tenkrát hlavně stranická legitimace. Ten měl svoji pravdu vždycky a dodnes si pamatuji jeho úšklebek když tvrdil, že to tak není, jak říkám, ale ON má pravdu.
Už si přesně nepamatuji o co jsme se to přeli, ale já věděla na sto procent, že si pamatuji a vím, co říkám. Dala jsem si tenkrát práci a mohla jsem to doložit příslušným dokumentem, který jsem mu pak předložila. TO TEDY BYLA TA EVIDENTNÍ PRAVDA. Stalo se něco nevídaného. Náš pan „neomylný“ vedoucí to uznal a dokonce se mi omluvil. Vím, že tenkrát jeho manželka mi gratulovala, že jsem první, komu se dokázal omluvit.
Tak tolik jsem chtěla ke hře na pravdu napsat já.