… stojí za to ukázat.
Včera jsem psala, že jsem měla uklízecí den. Při té příležitosti jsem přerovnávala i nějaká fotoalba a tak se mi zalíbily některé fotky, že jsem se rozhodla je ukázat.
Když byla vnoučata od dcery ještě hodně malá, tak jim vymýšlela různé dorty, které jim nechávala dělat na zakázku. Byly to opravdu „kusy“, velké a dost drahé, ale stály za to. Obdivovala jsem ji, jak dokázala vždy vymyslet nový tvar a tak, aby z toho dítě mělo radost. Našla jsem v těch přerovnávaných fotkách aspoň dva, které si myslím, stojí za to.
Je vidět, kolik je vnukovi let, ta kočička byla opravdu OBR. A také moc dobrá.
Vnučka byla jeden čas zblázněná do koní. Tak k narozeninám dostala aspoň hlavu koně.
A teď z jiného soudku. Tahle fotka se mi také moc líbí. Je na ní jorkšírka mé dcery a jejích dětí Pegginka, kterou zvěčnili i se „psím“ polštářkem. Jak krásně odevzdaně tam sedí.
A nakonec jsem oskenovala něco úplně jiného. Byli jsme zase všichni na nějaké oslavě u syna a nejstarší vnučka, která má nadání snad opravdu na všechno, tak si zahrála na kadeřnici a učesala nejen svého bratra, ale i sestřenku a bratránka.
Je to fotka už staršího data, je z října 2006, ale já myslím, že se jí experiment vydařil. Je vidět, že byli všichni spokojeni.