Neskromně začnu u sebe. Dnes jsem měla energie, že bych mohla rozdávat. Vlastně to pokračovalo od včerejška. Říkala jsem si, že už je dost dlouhá doba od Vánoc a pustila jsem se do většího uklízení. Moje stěna v obýváku už to potřebovala a kytičky? Ty by mi včera určitě poděkovaly, kdyby to uměly. Všechny jsem je vysprchovala, umyla jim podtácky, no dala jsem se do toho. Dnes jsem pokračovala. Šlo to, udělala jsem v podstatě to, co jsem chtěla, ale ta záda! Pak jsem se nemohla asi hodinu ani hnout, natož ohnout. Ale pocit z dobře vykonané práce mě zahřál!
Včera večer mi také volala Kitty z lázní. Má se dobře, je to vidět i z jejich článků na blogu, už je tam určitě notoricky známá s tím, že sedí každou volnou chvilku u internetu, aby mohla psát svoje články a pak zase číst ty naše. To bude útrata! Vše je totiž zpoplatněno! Také jsme se včera spolu bavily o Otavínce – Haničce, že už nebyla delší dobu na blogu, což u ní není vůbec pravidlem! Slíbila jsem, že dnes prověřím co a jak a Kitty byla rychlejší.
Dnes jsem od ní dostala email, že jí volala, že je od pátku v nemocnici, zase nemohla nic jíst, tak už to asi jinak nešlo. Zítra – tedy 24.1. se prý rozhodne, co s ní budou dělat a asi se dozví i to, co je toho všeho trápení původem. PROSÍM všechny, kteří ji znáte z blogu, abyste jí s námi drželi pěsti a měla štěstí!
Milá Haničko – Otavínko! Drž se, my na Tebe myslíme, držíme ti jak já říkám všech deset, máme Tě rádi a budeme se těšit, až se zase mezi nás vrátíš! Moc Tě zdravím za celou naši blogařskou komunitu!