Než se vydáme někam na cestu, je třeba si definovat, co je to lepší život. Každý z nás ho vidí přece jenom trošku jinak.
Lepší může znamenat život v luxusu se spoustou peněz, mít hodného manžela, na kterého je spolehnutí, miluje nás, zajistí, pomůže – prostě ten nejlepší.
Lepší také může znamenat život s dětmi, které ten náš život naplní. Také mít práci, kterou budeme dělat rádi, ale za kterou dostaneme zaplaceno tak, abychom z těch peněz mohli spokojeně žít.
Cesta za lepším životem je být pokud možno zdravý, určitě aspoň v mladém věku. Úplné neštěstí vidím v tom, když se narodí dítě nějak postižené a rodiče ať se snaží sebevíc, nedokáží mu pomoci.
Život je lepší, když máme skvělou rodinu a také přátele. Cestu za lepším zítřkem si představujeme jinak jako mladí a úplně jinak jako senioři. To už toho opravdu moc nepotřebujeme co se týče hmotných statků. Pro nás je už důležitější to duševno, pochopení, láska, pohoda, klídek. My už těžce neseme jakýkoliv neúspěch nebo nemoc našich dětí a vnoučat. Ne nadarmo se říká: Co tě nezabije, to tě posílí. V mládí bych řekla, že to platí dvojnásob a vždy je třeba si říct, že i v tom špatném je kus něčeho dobrého, že bychom třeba skončili někde úplně jinde a jinak.
Hodně se toho už namluvilo o tom, že má být letos konec světa. Je pravda, když se koukneme kolem sebe, tak se někdy ani nemůžeme divit. Lidi jsou na sebe zlí, násilničtí, týrají zvířata, ale také sami sebe, stále naříkáme, jak se máme špatně, že máme málo peněz. Koukneme-li se však do některých těch „chudých“ zemí, co oni by za to dali.
On měl vlastně pan Einstein pravdu už tenkrát dávno, protože ono je to všechno opravdu relativní.
Shrnu-li to všechno, tak co je to cesta za lepším životem? Jsou to peníze a sláva, nebo život bez starostí? Určitě ne. Ale také je kolem nás čím dál víc těch, kteří odchází dobrovolně z cesty životem kvůli lásce, dluhům apod. Zdá se mi, že se tyto případy množí a je to škoda. Každá cesta někde končí, ale někde také začíná.
Proto já si říkám, že máme žít každým okamžikem, radovat se z každé maličkosti, protože nic takového se nedá vrátit.
Zdraví, trošku štěstí, něco peněz, milující rodina a dobří přátelé – to je myslím dobrá cesta. Tedy aspoň pro mne.
Obrázek jsem našla na internetu.
A ještě jsem našla toto krásné moudro :
Vůbec nezáleží na tom,
kolikrát jsi byl na dně.
Důležité je jen to,
kolikrát jsi se zvednul.