Minulý týden, když jsem byla u maminky, tak než ona se ráno vzbudila, tak jsem se zase „kochala“ tím, že jsem prohlížela její staré fotografie. Je to moje oblíbená činnost v čase, kdy musím být zticha, abych nechala maminku dospat a já mám už vyspáno. Vybrala jsem tam některé docela dost staré.
Třeba :
Toto je moje maminka v roce 1928. Bylo jí tedy tenkrát 8 let a byla u svatého přijímání. No jo, v Brně byli lidé věřící.
Na druhou stranu je vidět, že v Brně se i ctily tradice. Moje maminka v krásném kroji. Jen škoda, že tenkrát ještě nebyly fotky barevné! To by byla krása! To byla tenkrát maminka ještě svobodná, takže cca v r. 1938-39.
Také maminka, to je vidět, že? To byla figura, co? Klidně mohla dělat modelku. V pase prý měla 60 cm. To ale nebyl úmysl, to bylo tenkrát tou bídou, kterou jako rodina měli.
Tady je maminčin portrét, to ji určitě fotil tatínek. Byl vyučený fotograf a uměl to dobře. Bylo to ještě před svatbou a protože se brali v listopadu 1940, tak asi v roce 1939.
A tady to vypadá, že tahle fotka maminky s mou babičkou je z téhož roku. Babičce bylo tenkrát 52 let. Je to vůbec možné? Ale po tolika porodech a bídě se už ani nedivím.
A tady je tatínek ještě coby svobodný mládenec. Odhaduji tak v roce 1938. Měl uhrančivé oči. Na ty prý maminku „dostal“.
Tuhle fotku také beru odhadem, takhle si ho pamatuji. To je přibližně rok 1950.
Při pohledu na toto foto jsem měla oči zalité slzami. Moc dobře si tu fotku pamatuji. Jistě je poznat, že je tam moje maminka, tatínek, já a to krásné hodné děťátko v kočárku můj prvorozený syn Ládík. Je ro v roce 1963 a rodiče tenkrát za námi přijeli z Moravy do Litvínova.
Také tuto oslavu nemohu zapomenout. Mamince bylo tenkrát 60 let, sjeli jsme se tam všichni. To my jsme zase z Litvínova přijeli na Moravu. Je tady taky krásně vidět, jak tatínek maminku celý život miloval. To je jejich poslední společné foto.
A tohle je jedna z posledních tatínkových fotek. Už tady nevypadal moc dobře. Je to fotografováno na zahrádce, kterou měli vedle domu, kde bydleli, asi v roce 1981. V únoru 1982 tatínek zemřel.
Tak jsem si zavzpomínala nejen u maminky, ale i dnes. Ještě mám pár fotek z jiného „koutku“, ale také dost starých, ale ty až příště.