Poslušně hlásím, že jsem opět zde! Ne, nechci vám citovat ze Švejka, ale těm, kteří se třeba divili, proč jsem zde nebyla od čtvrtka, tak chci napsat, že jsem byla zase od pátku do dneška večera u maminky a opět bylo krásně. Tak jako cca před měsícem, když jsem tam byla naposledy a krásně svítilo sluníčko. Tedy v sobotu ještě moc ne, ale včera a dnes, paráda, bylo krásně teplo.
Také jsem musela zdokumentovat, jak vyrostly bráškovo kočičky! Proto jsem udělala pár fotek, které se doufám budou líbit. Kočičky jsou pěkná čísla a v neděli ráno jsem vstávala jako první, tak mě přišly poctít svou návštěvou do „mého“ pokoje a jak ty se tam vyřádily, no dlouho jsem se tak nenasmála. Od největší po tu nejmenší, v tom řádění si byly rovny, skákaly jak opice – daleko a vysoko, to jsem koukala, praly se mezi sebou. Zkoušela jsem něco fotit, ale než stačil fotoaparát zabrat, tak už to bylo všechno jinak. Škoda, ale já se tedy hned po ránu zasmála.
To jsou záběry z toho, jak se kočičky ráno u mne vyřádily. Doufám, že aspoň trochu se mi něco povedlo.
No, maminka potřebovala hlavně převlíct, vyprat, vyžehlit a různé i drobnější práce, tak jsem tam musela. I když jsem si zpočátku myslela, že to asi nezvládnu, jak mne braly moje vyhřezlé plotýnky, ale utlumila jsem je lékama a šlo to. Musela jsem odpočívat, ale zvládla jsem vše, co si maminka přála a to jsem moc ráda.
Ještě jsem si dnes stačila vyfotografovat v tom krásném sluníčku dům naproti bráškovo
a
pohled z balkonu bratrova domu. Bylo opravdu krásně.
S maminkou jsme si zase společně ve chvílích odpočinku zavzpomínaly na dřívější roky, když jsme byli mladší, dnes, když jsem čekala než pro mne přijede dcera, tak maminka si pustila rádio, kde hrála dechovka. Tu my máme rády obě, tak jsme si spolu i zazpívaly. Byla to chvilka, ale bylo to krásné a také jsem si poplakala. Budu vzpomínat hodně dlouho.
No a ještě dnes jsem si tedy pořádně vyfotila kočičky, zrovna si „dávaly do nosu“ a taky jsem je brala každou zvlášť, aby bylo vidět, jak jsou větší a krásné!
Tady zrovna ta největší Majda zkoumala švagrové kytičky. Ale tentokrát jen opatrně.
a tady nakonec kočičí pelíšky a záchod. Jsou už dobře vychované.
Tak a jsem zase doma. Tak zase příště někdy!