POZVÁNÍ NA OBĚD

Pozvala jsem včera dceru s dětmi na oběd. Vařila jsem jako téměř vždy na přání a vůbec jsem se nedivila tomu, co si poručili. Kuře na paprice s těstovinami. To milují všichni.
A abych je měla čím pohostit i po obědě, tak jsem si řekla, že vyzkouším nějaký rychlý recept z knihy receptů, kterou jsem dostala za své příspěvky na Doma.cz a upekla jsem KAKAOVÝ KOLÁČ ZE ZAKYSANÉ SMETANY, politý výbornou čokoládovou polevou. Bylo to opravdu rychlé a dobré.
Mladí přijeli i s jejich a našim miláčkem – Pegginkou, která byla ráda, že nás vidí. Je to skutečně šikovný pejsek. Když obědváme, vždy sedí u jednoho z nás u stolu a hádejte u koho? Prý hned odhadne ten nejslabší článek – jasně, sedí celou dobu u mne. Když jí dcera někdy také nějakou dobrůtku nabídne, tak si jen odběhne a hned se vrátí.
Když prý ji doma řekla dcera, že pojede k „salámkové babičce“, hned věděla o koho se jedná a honila je štěkáním, aby si pospíšili. Je pravda, že já ji vždy schovám nějakou salámovou dobrůtku, kterou nesmí, ale jí úžasně chutná a ona si to pamatuje.
To je naše Pegginka. Takhle mi ležela u nohou a chtěla „drbat“.
A můj nejmladší vnuk Tom, který toho už tolik umí kolem počítačů a který chce být „ajťákem“, ten se mi „podíval“ na můj počítač. Chtěla jsem, aby mi šla otevřít jedna prezentace, (dostala jsem jí od blogové kamarádky emailem), která prý byla zašifrovaná. Nainstaloval tam nějaký program, který se musel hodinu stahovat a nadával, že mi to jde všechno hodně pomalu.
„Babi, jestli mi důvěřuješ, tak já se Ti na ten PC podívám, ale doma“, říkal mi vnuk. „No jasný, já Ti věřím“, odpověděla jsem a pak už jsem jen zírala. Odjeli domů, dcera měla ještě práci, můj PC musel být zapnutý, vnuk hned po příjezdu zapnul svůj a pak se děly věci! Já jen koukala, jak nějaká neviditelná ruka manipuluje s tou malou šipkou a „čistí“ mi počítač, programy mizely, já jen zírala až jsem se musela ozvat. Vnuk mazal a mazal, až mi smazal i můj používaný program na úpravu fotek, ale jen jsem se ozvala, v momentě byl zpátky, smazal mi i texťák, ale pak mi v tom „jeho“ nešly otevřít dokumenty. Zase žádný problém, nainstaloval mi tam podobný, ale lepší, než jsem měla a je to OK.
Píši to hlavně všechno proto, že jsem se včera já vlastně na PC ani nedostala. Musím ale vnoučka pochválit. Nevím, jak se to všechno stihl do svých 14 let naučit, ale opravdu UMÍ. Už se nedivím, že ho ti starší berou na soustředění a tábory stále mezi sebe, i když je tam stále nejmladší.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *