Řekla bych, že tohle téma je aktuálnější, než kdy předtím. Je pravda, že v každé době jsou lidé, kteří se přetvařují, konají jinak, než myslí, do očí se staví krásní a za zády pomlouvají.
V dnešní době, kdy jsou vztahy mezi lidmi na bodu mrazu, se mnohé zhoršilo. Už jen třeba v zaměstnání. Mnohokrát jsem slyšela od lidí z mého bývalého pracoviště, jak mám být ráda, že jsem odešla ještě za těch lepších časů. Teď se mnoho lidí bojí přijít o místo, tak práskají každou maličkost na své kolegy a nejhorší je, že si často vymýšlí jen proto, aby měli zachovanou přízeň u svého „chlebodárce“.
Všichni také dobře vím, že dvojí tvář mají i politici. Nebo hlavně oni, jak chcete. Pravda je ovšem taková, že politika byla „špinavé řemeslo“ vždycky a vždycky bude. Něco se slíbí, slibem prý nezarmoutíš, no a pak skutek utek. Někdy to třeba opravdu nejde udělat tak, jak bychom si představovali, ale proč pořád nebo dobře, tedy často lhát? Lhát se nemá, to mě učila tak maminka. Taky jsem s tou svou prořízlou pusou měla v životě dost trápení. Co na srdci, to na jazyku, to každý neslyší rád.
Tak proto jsou „druhé tváře“, jedna ta lepší a druhá ta horší. Je to něco podobného jako převlékání kabátů. Ovšem toto téma není aktuální jen v politice nebo v zaměstnání. Bohužel je to tak i ve vztazích mezi muži a ženami, chcete-li manžely. Vím, že i dříve bylo spousta nevěrných manželů či manželek, ale dnes se s tím nikdo „nemazlí“, klidně na veřejnosti ukáže svou druhou tvář, a jsou to hlavně ti tzv. „celebrity“.
Já osobně nemám ráda konflikty, bezcharakterní lidi a zamračené mrzouti, co všechno negují. Pokud někoho poznáme tak dobře, že víme, že nemá žádnou druhou tvář, tak to je výborné.
Ještě jen dodám, že někdy je třeba v rámci dobra nebo taktiky přehlédnout nebo nevidět něco, kde by pravda nadělala víc škody než užitku. Tomu bych ale už neříkala druhá tvář. Třeba laskavá tvář nebo taktní.
Druhou tvář si také někdy malují ženy na ten svůj obličej a když pak je vidíte tak, jak třeba ráno vstanou z postele, tak jsou k nepoznání. I tak by se toto téma dalo pojmout.
Proto jsem pro, aby druhá tvář byl pojem známý jenom z divadla nebo z filmu. To by bylo fajn, ne?