První, co mě napadlo na toto téma bylo přísloví, že „stokrát nic umořilo osla“. No, něco na tom bude. I z maličkostí, které někomu připadají jako NIC se mohou stát velké věci. Řekneme-li o něčem, že to skoro NIC nestálo, je to obdoba toho, když bychom řekli, že to bylo skoro zadarmo.
Slyšíme-li, že někdo nedělá NIC špatného, tak to ještě neznamená, že dělá něco dobrého. Zrovna tak si myslím, že na dnešní téma většinu z nás NIC kloudného nenapadne.
V každém případě si myslím, že když nikdo NIC nedělá, tak také NIC nepokazí. To ale určitě není dobré. Všichni bychom měli něco dělat. Něco pozitivního, aby měl náš život nějaký smysl.
Víte co nás opravdu NIC nestojí? Když se na někoho usměji, když reaguji vlídně na dotazy či připomínky, když někoho, kdo si to zaslouží pochválím. Tak bych mohla určitě ještě dál pokračovat.
Ono vlastně, když se tak zamyslím, tak když odpovím, že nedělám nic, tak přece jen musím něco dělat. Sedět, ležet, přemýšlet, plakat nebo se smát. Je to tak?
Rozloučím se proto slovy, že NIC není nemožné, která používám dost často.