Přesně tak to je. Kolikrát já jsem si vzpomněla na svou maminku, která vždy říkala : „Děti, starejte se dobře o své zuby a buďte rádi, dokud aspoň nějaké máte!“ Svatá pravda, nevím, jestli i pan ředitel, ale maminka, jo maminka má vždycky pravdu! Dnes a denně se o tom přesvědčuji čím dál víc, čím víc stárnu!
A proč se k tomu vracím zrovna dnes? Protože dnešek byl pro mne něčím významným nebo výjimečným, chcete-li, právě dnes jsem se po prvé najedla se svými „novými“ čtyřmi zuby! Už jsem tady popisovala, jak jsem se nechala přesvědčit od „odbornice“, tedy mé zubařky, která mi tři dny před svátky vytrhla mé tři zuby, které mi mohly ještě hezkou chvíli sloužit, a to jenom proto, aby mi mohla nabídnout „provizorní“ protézku na čtyři řezáky za téměř dva tisíce korun! A já, trdlo, souhlasila, ale kolikrát jsem si vynadala, to si nikdo nedovede ani představit! Na svátky nejen, že jsem měla místo jedné mezery mezi zuby hned čtyři, ale trpěla jsem bolestmi a jedla „jen tak“.
Přiznám se, že jsem už nevěřila, že se někdy najím. Až dnes. Hurá! I když to pořád není ono, teď si je zase budu muset nechat opravit, protože mi už tak nesedí, ale snad už to horší být nemůže! Proto apeluji na všechny! Dbejte o své zuby a pátrejte! Kdybych já pátrala dřív, než mi moje parodontóza takto zničila ústa, mohla jsem na tom být lépe!
S heslem – s novým rokem – se svým chrupem se loučím!