Tak už zase máme nového „pana domácího“. Na byt jsem dostala dekret od mého zaměstnavatele, pak začaly „čachry-machry“ se vším možným, tak udělali dceřinné společnosti. Naše bytovky patřily pod jednu z nich. Já nevím, jak je to možné, ale NIKDY, tedy za žádného majitele, nebyly peníze na jejich údržbu. Je pravda, že dříve aspoň nahlášená porucha byla v rámci nájemného odstraněna, dnes není nárok vůbec na nic, ani na „slušné“ bydlení.
Tedy zase v roce 2006 zanikla „dceřinka“, byty byly prodány všechny (byty našeho mateřského podniku) dalšímu majiteli, který byl patrně bez peněz. Nám nebyly nabídnuty ke koupi, i když se v té době byty výhodně prodávaly. Tedy další majitel, který dle informací si na tyto byty „vypůjčil“, neměl peníze rovněž, tak z nás chtěl sedřít kůži, jak jsem již psala. Podotýkám, že původní ředitel zůstal a věrně sloužil každému „pánovi“ až tak, že neměl vůbec zájem komunikovat s nájemníky. Došlo to tak daleko, že nám loni začátkem roku rozeslal jménem „své“ společnosti dopis, v němž se nás zdvořile zeptal, zda chceme trvale nebo dočasně bydlet v nájemním bytě, nebo zda bychom měli zájem o koupi bytu. Varianta odpovědi ANO – NE byla k zakroužkování. No, nebylo by na tom zas až nic tak divného, ale podle „jejich“ průzkumu se cena bytů v naší lokalitě, kde je 22 % nezaměstnanost, pohybuje vzhledem k jejich dlouhodobému nedostatku (jé, co je bytů teď volných) za zhruba 10 000 Kč až 13 000 Kč za m2 obytné plochy! Za tuto částku by byli patrně ochotni prodávat, když ještě loni v našem okresním městě prodávalo město byty za 1 043 Kč! No a „tržní“ nájem prý tak 70 až 130 Kč za m2! Také krásné, vezmu-li v úvahu, že teď platíme cca 25 Kč. To nám ještě rok před tím tvrdili, že na pokrytí nákladů na bydlení by bylo ideální platit 50 Kč a pak šup s tím nahoru a do nich! Nevím, jestli nám to bude co platné, že jsme se vzbouřili, ustavili právoplatné sdružení nájemníků, nevím, jestli se toho noví majitelé lekli, ale byty jsou tedy zase prodány a my, nájemníci všech cca 2500 bytů máme dát hlavu na špalek a čekat, co s námi bude? Bydlím zde v tomto jednom bytě od doby, kdy se mi narodil syn a to je 48 let. Co nám náš pan domácí, jak já říkám, do toho bytu dal, bych spočítala na prstech, mám to dokonce zdokumentované, máme původní okna, která větrají místnost bez otevírání, dokonce nám sem i prší a když fouká, máme hezký průvan. Mezi okny, která se bojím, že mi při mytí vypadnou, se tvoří plíseň, někteří nájemníci ji mají dokonce i v bytech, my jsme ji také nedávno likvidovali ve spíži, tak za takové byty bychom měli platit tak nekřesťanské peníze? Myslím, že bydlet ve starém, zničeném bytě, nebo v novostavbě, to je velký rozdíl. My nejsme sice klasický panelák, jsme zděný dům, ale zato bez výtahu, protože máme jen 3 patra, u našeho domu je autobusová zastávka, dům je hned u silnice, ale u jaké? Nikdy dřív jsme ji tak nevnímali jako poslední 2 – 3 roky, kdy také nejsou peníze na její údržbu a přesně ráno v 6 hodin tudy projíždí nějaký těžší náklaďák, který nás budí jako jízda na tankodromu.
Nevím, PROČ musí v tom našem světě existovat taková krutá nespravedlnost? Jedni neví roupama, za co by utratili ty své miliony a ti normální, co pracovali nebo pracují celý život se nikde nedovolají. A myslím, že bude hůř! Náš nový – starý pan ředitel má nového pána, každému vždy sloužil „do roztrhání těla“, tak nemůžeme čekat, že by nám najednou začal rozumět, že?
Šli bychom do nějakého penzionu pro důchodce, ale kde je vzít? I ten nám náš pan domácí zrušil! Na lukrativnější využití!