Ráda bych se vrátila k mému předchozímu článku. Věřte nebo ne, je to pravda, mám internet zadarmo! Opravdu jsem to nebyla jenom já, ten „nevěřící Tomáš“, ale KAŽDÝ, komu jsem o této akci řekla, tak za tím hledal něco jiného. Já sama četla smlouvu třikrát, dala jsem jí přečít i synovi a ejhle! Ono to jednou fungovalo tak, jak bylo prezentováno.
No ale to bychom nebyli ani my, myslím mne a manžela, aby se nám nepřihodilo zase něco jiného pro nás nepříjemného. Věřím, že většina lidí by s tím problém neměla, ale my ano. Když jsem totiž telefonovala s pracovnicí firmy, která nám měla zařídit zapojení toho „nového“ internetu, tak ona se ptala, jestli nám funguje zvonek. V té době to byla pro mne zbytečná otázka. Ne tak už ale další den. Měli jsme namontované melodické zvonění a už to nějak „pokulhávalo“, tak se manžel rozhodl tam vyměnit baterie. A byl problém. Zvonek nešel, my to opravit neuměli, další den byl nahlášený pracovník na ten internet v době od 14 do 16 hod., dole zamknutý vchod, zvonek nešel….. Máme šikovného souseda, tak jsme ho požádali o pomoc. Ochotně přišel, dělal, co mohl, ale zvonek se prostě rozhodl skoncovat se zvoněním nadobro. Když si koupíme nový, tak prý nám ho tam soused hned namontuje. Ještě v podvečer po 17 hod. jsme se vydali znovu do města. Obešli jsme tři obchody, kde jsme mysleli, že by mohli mít zvonek, ale ne. Ale v jednom obchodě nám prodavačka aspoň poradila. Obchod byl z ruky, rozhodli jsme se to zkusit další den. Pak mě ale napadlo, že syn jezdí kolem autem hned ráno (my bychom museli busem, pěšky je to daleko), tak jsem mu hned ráno zavolala. A on, moje zlatíčko, přesto, že je dost vytížený, ráno sehnal zvonek (samozřejmě tam, kam jsme byli odkázáni ho neměli), přivezl a přimontoval. Hurá, nemusím sedět venku na židli, jak mi radila sousedka, ale pohoda, pracovník si zazvonil, byl milý, usměvavý, dokonce vyhověl i našemu přání navíc, nic jsme nebyli dlužni a tak tu byl hezký HAPPY END!