Chtěla bych napsat, jak to vlastně dopadlo s mou maminkou, když byla v nemocnici. Zůstala tam celkem 10 dnů, další ji pustili domů. Těch vyšetření, co absolvovala! Když jsem četla propouštěcí zprávu, tak jsem zírala. V tom našem „ubohém“ zdravotnictví mi zase nezbývá nic jiného, než chválit. Starali se tam o moji skoro devadesátiletou maminku opravdu dobře, dělali co mohli, chtěli jí pomoci, aby měla zase chuť k jídlu a tím i do života. Ona sama byla také spokojená, tak uvidíme, jestli to bude podstatně lepší, když bude nějakou dobu brát předepsané léky. Vrátím-li se ke zprávě tak musím dodat, že PARÁDA! Žádné ošklivé nemoci, ani nálezy, je to asi všechno jenom to stáří, jak se říká v jednom filmu „tělo má jít do hrobu zhuntovaný“, tak to bude všechno asi tím věkem! Ano, všem se nám ulevilo a věříme, že se maminka zase brzy ze všeho dostane a bude jí zase chutnat.
Těsně po návratu domů, přijela v pátek a bylo to v neděli, tak to jí bylo hodně zle. Volala jsem, že bych se tam ráda podívala aspoň „na otočku“ s dcerou nebo synem, protože pořád ještě měla u nás všech vánoční dárky, ale maminka byla špatná, nebyla ještě na návštěvy připravená! Tak jsem se poradila se sestrou a domluvila s bráškou, že přijedu bez ohlášení, vše potřebné si nakoupím a dovezu sebou a vezmu i věci na pár dní, kdyby bylo mamince líp.
Tak jsme hned v úterý jeli. Já, syn, snacha a vnuk. Já nakoupila vše, co normálně kupuje maminka, dokonce jsem i bábovku upekla a s bráškou byli domluveni, že nám přijde otevřít. Teď jsme čekali, co bude a bylo! Maminka tedy koukala a byla moc překvapená, ale musím říct, že opravdu mile, nebyla z toho nervózni a byla ráda, když jsem řekla, že tam do čtvrtka zůstanu! Já jsem pomohla, co mi síly stačily a bylo nám fajn.
V pátek, tedy včera, jsme měli plánovanou návštěvu u syna, protože jsme jeli popřát o něco dříve vnučce k jejím narozeninám. Přijela samozřejmě také dcera s dětmi a stavěla se u nás, protože nám dovezla nějaké objednané věci a udělala nám radost nejen těmi věcmi, ale „jen tak“ nám přivezla zase jednoho krásného ježečka do sbírky! Koukejte, jak se krásně směje (tedy ježeček)!
A aby byla sbírka celá, tak ještě musím ukázat dalšího ježčího kluka, kterého přivezla dcera k nám posledně, ale jako hračku pro Pegginku, ale nechala ho u nás, aby si měla s čím hrát. Taky kouzelný!
Tak návrat – to bylo o mamince a radost – ta byla jak z maminky tak z těch krásných ježečků!