Tak jsem si neúmyslně posledním článkem o Dni matek připravila šikovný „oslí můstek“ pro vložení následujících svatebních fotografií, které mám zatím ze ságy naší rodiny. Je jasné, že aby byla žena matkou, musí mít k tomu příslušného partnera – otce svých dětí, a i když to již dávno není podmíněno svatbou, přece jen je to v tom vztahu pěkné, když se dva mají rádi a završí to svatbou. Tak začínáme……….
Ano, začínám to já mou první svatbou. Bylo mi krásných 20 let a toto je otec mých dětí. Bohužel jen na papíře, ve skutečnosti to moc nedopadlo, ale nevadí. Důležité je, že se děti povedly, že?!
No, ten obrázek mi dal ale práci, ne a ne se zmenšit, ale povedlo se! Zato se nepovedlo tohle moje 2. manželství, bylo mi krásných 30, ale vydrželo nám to jen 10 let, no na to, že jsem se vdávala vyloženě „z trucu“, abych dokázala tomu prvnímu, že není jediný, docela slušný, ne? Nevím ale proč jsem si musela najít podobný typ muže jako ten první (alkohol i ženy). Ale jeden rozdíl tam byl. Ten první byl o 4 roky starší než já, ten druhý o 4 roky mladší. No, myslím, že to zas až tak moc vidět nebylo.
Tak do třetice všeho dobrého, aspoň se to říká. Bylo mi „slušných“ čtyřicet a manžel je o 9 let starší, to už jsem nechtěla tak riskovat a počítala s tím, že už se „vyblbnul“. Taky už jsme oba neměli tak horké hlavy a vydrželo nám to dodnes a troufnu si už teď tvrdit „a žili spolu až do smrti“….
Ano, toto je foto mé sestry, ta měla štěstí, že měla jen jednu svatbu, jedno šťasné manželství, ale zase strašnou smůlu, že jí její milovaný manžel zemřel, když mu bylo pouhých 60 let, už je to letos neuvěřitelných 7 let, co je setra sama.
Tohle je svatba mého „malého“ brášky. Tedy jeho první svatba. Bylo mu 23 let, dítě bylo na cestě, pak bylo ještě další, tedy bráška má dva syny ne děti, ale bohužel taky jim to nevydrželo moc dlouho.
No a tady je další svatba mého bratra, „vyženil“ ještě třetího syna, má pracovitou a tolerantní ženu, rozumí si, hodně spolu už dokázali a dovolím si tvrdit, že už jim to taky vydrží až ….
Už se blížíme k finále. Toto je svatební foto mého syna a od nich mám 2 úžasná vnoučata – vnučku Ladu a vnuka Lukyho. Pevně věřím, že už si to „horší“ ve vztahu vybrali a zůstanou spolu!
No a toto je poslední svatební foto z naší fotogalerit, svatba mé dcery. Také se jim povedla dvě úžasná vnoučátka – vnučka Terezka vnuk Tom, i když manželství již tak povedené nebylo, skončilo rozvodem a později přišla vnoučata i o svého tátu, odešel tam, odkud již není návratu. Je možné, že si všichni společně najsou náhradu, ale tady u dcery bych si netroufla tipovat, zda ještě někdy nějaká svatba bude. Ale znáte to, nikdy neříkej nikdy, tak uvidíme.
Ještě bych se ráda někdy dožila svatby některých mých vnoučat. Oni mají ještě času dost, ale já už ho tolik nemám! Ale přesto snad někdy na nějaké svatbě nashledanou!