Ano, vymýšlím, ale ne tak, jak to vypadá, že chci někoho obalamutit. Ale vymýšlím si v kuchyni. Ne, nejsem z těch, kteří by pořád jen experimentovali, vařím většinou klasiku, ale vařit mne baví a vařím jen k obědu, večeře dělám studené, pokud tedy někdy neohřeji párek. 
Ale mít k večeři stále jedno a to samé, to by mne také nebavilo. Snažím se proto, aby i studené večeře, jakož i snídaně, se denně měnily.
Včera jsem k obědu vařila cuketové zelí, které manžel tak zbožňuje, upekla jsem k tomu sekanou a uvařila brambory. Zdálo se mi to nenáročné, tak jsem ještě ve volné chvilce u toho vaření naložila buřty. Stále se to tady různě množí, jak si buřty nakládáte, tak jsem tuhle koupila jedny v akci, navíc byly kuřecí, no a šla jsem do toho. Přidala jsem tam i hodně zeleniny, protože tu já můžu a určitě je zdravější než uzenina. Spolu to tedy snad bude jedlé, musí se však řádně uležet.
Dnes jsem zase vařila dušenou mrkev, také s bramborem a dušenými kuřecími prsíčky na cibulce. A aby mi nebyla dlouhá chvíle, tak jsem zase něco tvořila k večeři.
Zjistila jsem, že je v lednici zbytek majonézy ještě ze Silvestra, když jsem dělala salát a pomazánku, vždy ji totiž ředím, tak jsem uvařila vejce a vajíčkový salát byl na světě. Mimo nezdravé majonézy jsem tam přidala dost kysané smetany a složení jsem si nastavila tak, jak nám to chutná.
Ale také jsem v lednici objevila zbytek plísňového sýra, který by byl brzy oschlý, tak jsem ho nastrouhala, přidala trochu tuku, také trochu kysané smetany a maloučko – pouze jeden stroužek česneku. A je pomazánka hotová.
Kdyby to totiž bylo na manželovi, ten by večeřel denně šunku, salám, salám, šunku, tak jednou za 14 dní kousek sýra, ale ryby, ty ano, ty by mohl obden. Proto také často dělá aspoň rybí pomazánku.
Inspirovala jsem vás něčím? Třeba ano, třeba ne, ale určitě později, až to bude aktuální, tak napíši, jak nám chutnaly ty naložené špekáčky.