Dnes ráno manžel koukl na kalendář a říká: „Tento den býval velký, plný oslav, byl to vlastně takový nepsaný svátek mužů“.
Pravda, krátce po mezinárodním svátku žen býval 19. březen jako národní svátek mužů, protože bývalo hodně nositelů tohoto jména.
Třeba včera, jak jsem vkládala fotky tetiček a strýců, tak oba strýcové byli Josefové. I ten bratránek, kterého jsem tak dlouho neviděla.
Také jsem si dnes vzpomněla na bratrance, který loni na podzim zemřel ve svých 56 letech na tu ošklivou nemoc.
Jejich táta, můj strýc se Pepík nejmenoval, ale jeden z jeho synů ano. Je to ten první zleva, nejmladší z nich. Tu dámu neznám a pak je jeho bráška Jirka, Ruda a jejich sestra Jarka.
Můj bratranec Ruda v poslední době píše na FB samé smutné příspěvky a když jsem tam dnes uviděla tuhle fotku, tak jsem si ji vypůjčila. Takhle všechny pohromadě je vyfotografované nemám.
Vzpomněla jsem si tedy na všechny nositele tohoto jména z mé rodiny, ale všem těm, kteří dnes svůj svátek slaví přeji z celého srdce to nejlepší!
