Včera jsem zde psala o tom, že se v našem vchodě uvolní byt v přízemí a dokonce uvažovala chvíli o výměně.
Nikdo však nečekal, že byt bude volný tak rychle a hlavně, tak nečekaně. A o pejska šlo až v druhé řadě.
I teď, když sedím tady až nahoře v pokoji u svého PC, okno mám zavřené, ale slyším venku štěkat Valdíka, jak se ten pes jmenuje.
Včera ráno jsme šli s manželem nakoupit jako vždy a Valda seděl před dveřmi jejich bytu, byl mokrý, protože venku pršelo, ale co mne na první pohled udivilo bylo to, že byl bez obojku. A páníček nikde.
Když jsme se vraceli zpět, tak už tam pejsek nebyl, myslela jsem tedy, že se někam zaběhl a už se kluci našli.
Večer po osmé hodině šel manžel do kuchyně a viděl u našeho vchodu dvě policejní auta. Před domem bylo spousta nájemníků od nás a diskutovali s těmi policajty. Když jsem vystrčila hlavu ze dveří, slyšela jsem, jak někde bouchají na dveře a cítila plyn….
Za pár minut přijela i sanitka. Po chvíli do ní vedli nájemníka toho bytu, který vrávoral. Protože jsme s manželem zvyklí se večer na televizi koukat už v nočním prádle, nemohla jsem sejít také dolů. Napsala jsem SMS zprávu sousedce, která bydlí vedle, abych se dozvěděla toto :
Nájemce přízemního bytu už byl na tom asi finančně a také psychicky tak zle, že hned ráno Valdu z bytu vyhodil, koupil si dvě lahve vodky a pak si do toho pustil plyn. Mladá paní, která Valdu vpustila dovnitř, když seděl mokrý u dveří, tak si ho pak vzala k sobě domů. Už jednoho psa doma má. Asi čekala, že bude páníček psa hledat, také myslela, že mu utekl. No a jak tak čekala, tak asi ucítila k večeru plyn na chodbě a tak zavolala policii.
Ti se snažili dostat do bytu, bouchali, bouchali, pak vylezli na balkon a nějak se jim povedlo ho vzbudit. Plyn už prý naštěstí vypnul, ale vodku měl vypitou a taky dle toho vypadal, proto vrávoral.
Dozvěděla jsem se, že prý byl (vy)léčený alkoholik, ale já ho opilého nikdy neviděla. Sanitka ho odvezla asi na psychiatrii, pejska má zatím ta mladá paní od nás z 2. patra, který asi musí něco zlého tušit, protože stále štěká, zase ho slyším. Nevím, kdo si psa nakonec vezme, určitě ho nikdo nedá utratit, ale horší to bude s jeho páníčkem. Už teď se tady všichni obávají, že když ho z léčebny pustí a vrátí se domů, že to může udělat znovu. A to by prý nebyla vůbec žádná sranda. Mohlo by to prý dopadnout podobně jako včera v Praze. Zemní plyn prý neotráví, ale bouchá. No a toto asi ten nájemník nevěděl. Stačilo někde zazvonit…
Ještě večer v devět hodin chodili policajti po bytech a sondovali co a jak a ti tohle říkali. Taky se ptali, jestli něco podobného už někdy udělal.
Pro všechny z nás to doposud je velký šok a řada z nás z toho nemohla spát a čekáme, co bude dál. Když jsem včera o tom bytě psala, ani ve snu by mne nenapadlo, že to může i takto skončit. Byt zapečetila policie a věřte, nepůsobí to dobře, když jdeme okolo.
No a právě při této příležitosti mne napadlo ono známé rčení – ztratíš mámu, ztratíš domov. Pro tohoto nešťastníka to platí dvojnásob. Nemá už nikoho, táta se zabil jako mladý, máma náhle umřela cca před půl rokem, sourozence nemá a nikdy ani nebyl ženatý, tudíž není ani manželka ani děti, asi měl po mámě jen toho psa Valdu a dluhy z předchozího nevydařeného podnikání. Je nám ho všem líto, snad ještě najde nějakou cestu jak ze všeho ven.