Rozum mi zůstává občas stát nad tím, jak se v posledních letech chovají některé maminky ke svým dětem.
Třeba dnes jsem četla v novinách, že se našla tělíčka dvou novorozených miminek uprostřed lesa. To bylo u nás, v naší zemi.
V cizině zase strčil otec šestitýdenní dceru do mrazáku, protože plakala a on prý si s ní nevěděl rady!
Zase někde jinde ve světě vytáhli živé novorozeně z odpadové roury bytového domu. Zřejmě matka porodila do záchodu a spláchla!
Já vím, že se dřív o těchto hrozných případech tolik nepsalo, ale tolik bezcitných žen snad nebylo. Také chápu, že dnes je jiná doba, ale dřív za doby mé maminky, nebyly žádné možnosti interrupce, baby boxy ani dokonce ochrana proti početí, byla bída a děti se nechaly žít! Ano, bylo to tenkrát většinou na hranici chudoby, ale tohle by miminku určitě nikdo neudělal. Možná bylo i více věřících a měli strach z trestu. Dnes ne.
Chápu na jednu stranu, že nikdo nechce strádat a žít v chudobě, i když na druhé straně je spousta bezdomovců v pohodě. V neděli, když jsme jeli autobusem na oběd do restaurace, kam jsme byli pozvaní, seděl na lavičce u zastávky autobusu jeden takový bezdomovec, který asi právě obědval suchý rohlík, ale tvářil se klidně a poměrně spokojeně.
Co se děje v poslední době mi připadá skutečně moc. Na jedné straně některé maminky, které by moc chtěly miminko, ho nemohou mít a na druhé straně se jich některé takhle ošklivě zbavují. Svědomí – nic? Dnes, kdy může každá mamina dítě anonymně odložit do boxu a jiná by si ho ráda vzala, tak PROČ?
Někde je chyba. V systému? Ve výchově? Možná všechno dohromady, ale v každém případě je to hrozné, zavraždit vlastní dítě. I to zvířátko se postará!