Určitě by obsah článku byl jiný v době před cca 50 – 60 lety a jiný je dnes. Dříve byly na vesnici jen malé nízké domky, tedy většinou, dnes mají lidé vystavěné většinou moderní rezidence a třeba takový bazén není vůbec výjimkou.
Moje maminka se narodila a žila ve velkém městě a myslím, že vše, kultura bydlení, stravování, vše bylo lepší v té době na kterékoli malé vesnici než tam. Nezáleželo vůbec na tom, zda město nebo vesnice, ale na tom, jak si stojí materiálně ta která rodina. Maminka se vdala a měla bydlet s tatínkem na vesnici. Jeho rodiče tam měli opravdu malinkatý domeček, nějakou drůbež, kousek pole, žili si skromně, ale spokojeně.
Rodiče spolu bydleli zprvu ve městě, pak na té vesnici, kde si maminka opravdu brzy zvykla, adaptovala se velmi brzy a úspěšně. Ale rozdíl bych řekla, že byl vidět i po letech, zkrátka do doby, než vyrostly další generace. Maminka totiž nikdy nechodila v teplácích, ani doma, nenosila šátek, ale klobouky a tím se zkraje trochu vymykala. Nikdo ji ale nepomlouval, neodsuzoval. Dnes je to samozřejmě už jiné, v oblékání rozdíl už tak vidět není.
Později se z vesnice stalo menší městečko, postavily se tam panelové domy, nastěhovali se lidé a už to bylo trošku jiné než dřív.
Já si pamatuji, když jsem chodila do školy a pak krátce po vychození školy, že se mi tam moc líbilo, my, mladí jsme se scházeli na návsi nebo na hřišti v sokolovně, hráli jsme na kytaru a zpívali, tančili, čaje o páté byly i tam a moc ráda vzpomínám.
Nezapomenutelné jsou vždy každoročně hody nebo v Čechách se říká posvícení, to je opravdu vygruntovaná celá vesnice, všichni jsou venku, mladí v krojích tančí besedu, českou i moravskou, popíjí se vínko z vlastních vinohradů, zkrátka paráda, na kterou nikdy nezapomenu, protože jsem se toho i já účastnila. Nic takového ve městě nevidím.
Také jsme jednou nebo dvakrát chovali na dvorku prase, měli jsme kachny a slepice, ale to jen krátce, když jsme bydleli v nájemním domku. Škoda, tam se nám všem líbilo, ale peníze na koupi nebyly. Měli jsme na tom políčku také čerstvé ovoce i zeleninu a ta chuť, tu si ještě stále dokážu vybavit.
Všechny moje spolužačky a spolužáci ze základní školy si postavili domky, ale ne jen tak ledajaké, ale krásné, moderní, byla jsem se po letech u některých podívat a doslova jsem čuměla.
Dnes už vím, že kdybych se ještě jednou narodila, budu raději bydlet ve vlastním domečku na vesnici, než tady ve městě.