Ano, o tom to všechno dnes je, bohužel. Dnes jsem se zase vypravila na ortopedii, protože mne moje artróza zase pěkně zlobí. Pan doktor mi dá obstřik a pak to na nějakou dobu vydrží. Vím, že to lepší nebude, nestěžuji si, ale vadí mi ty ceny.
Už jsem byla na ortopedii po třetí, než jsem se dostala do ordinace. Prvně byl doktor nemocný, po druhé v jednu hodinu už nebral, protože bral pouze objednané pacienty. Přitom tam na ceduli na dveřích má napsáno, že se neobjednává a o pár vět dál, že mají přednost objednaní pacienti. Tak jsem se zeptala paní, která seděla vedle mne a byla objednaná, jak to funguje. Říkala, že už je tam taky po třetí, asi jsme tem byly obě ve stejnou dobu, tak prý se objednala. No a když někdo chce jít na řadu v čas, kdy je objednaný, tak zaplatí za tuto „vymoženost“ 200 Kč. Paní tam pak byla pět minut, doktor ji vytáhl vodu z kolene a šla domů. To si myslím, že je dost drahá služba.
Já chodím v podstatě jen na obstřik a už v poslední době platím i za ty injekce. Takže stovku za injekce do obou kolen, kdybych se objednala tak další dvě stovky a jsem taky za pět minut venku. To ted nedám, protože tam chodím častěji a zdá se mi to moc.
U naší praktické lékařky sedíte v čekárně taky dvě až tři hodiny, ale taky se máte možnost objednat, předem musíte taky zaplatit dvě stovky a pak jdete v objednanou dobu plus minus nějaké minuty, cca tak deset minut.
Chápu, je-li nějaký zdravotní problém a chcete brzy a určitě přijít na řadu, ale říkám si, že si to tak zařídí brzy určitě všude a my se nedoplatíme.
A to jsem dnes zjistila, že už se „kácí v našem lese“, tak nevím jestli se to vůbec vyplatí. Jen tady u nás v našem domě se tedy dějí věci. Ta paní Maruška, u které jsme byli letos v březnu se sousedkou na návštěvě v LDN, tak už není, místo ní tam už bydlí někdo jiný, to je náš vchod. Dnes jsem se dozvěděla, že jedna moje vrstevnice z našeho domu, kterou jsem dlouho nepotkala, prý už vůbec nechodí ven, nemůže a má to taky prý v hlavě nějak popletené.
Další taky nemůže chodit ven, protože jí neslouží kyčel, který ji před 26 lety operovali, ale už to dosloužilo. Pak jsem ještě potkala jednu další vrstevnici, která ještě jakž takž funguje, protože musí. Tam si to za oba dva vybral její manžel. Je chudák úplně slepý, na vozíku, má pětkrát operovaný bajpass (nevím, jak se to přesně píše) i hlavní tepnu k srdíčku.
No, jestli bude taková drahá péče pokračovat, nevím, nevím, jak to bude dál.
Přeji všem hezký celý týden. Dnes nám přeprchávalo, ale nic moc. Zdravím všechny. Vaše Ježurka