Nejen z velkých, ale hlavně z malých radostí je poskládán náš život. Ano, víme to všichni, proto mi to nedá, abych se taky občas nezapojila.
Dnes jsme si udělali takovou malou, ale možná i větší radost tím, že jsme se konečně zase po čase objednali na klasickou masáž šíje a zad. Už to bylo vážně na hraně. Nebyli jsme na masáži už téměř rok a je pravda, že už si musíme to naše zdravíčko víc udržovat. Do hrobu si nic nevezmeme, kromě toho našeho zhuntovaného těla, tak jsme si vzali každý 250 Kč a šli jsme na to. To byla balada! Naše paní masérka mi říkala, že myslela, že to vůbec nepůjde rozmasírovat, jak jsem byla zatuhlá a pak jsem se divila, že mi bolest vystřeluje do hlavy. Ale zvládla to, já jsem ráda a spokojená a určitě si to za měsíc oba zopakujeme. Nepijeme, nekouříme, tak za co bychom ty peníze utráceli, no ne? 
Minulý týden jsem si udělala takovou malou pracovní radost já. Pořád přemýšlím, co ještě trošku vylepšit na tom našem bydlení, abychom se tady cítili dobře a já to mám ráda všechno sladěné. Tady v pokojíku jsem si také nedávno šila ubrus na stůl, protože na ten náš malý se prostě nedělají. Na malém stolečku u gauče už pomalu dosluhoval ten, co tam byl a tak to šlo ráz na ráz. Koupila jsem stejnou látku a ušila stejné ubrusy i tam, kde byly jiné barvy a kde jsou třeba.
Toto je původní ubrus na stole
na starém peřináči
na hodně staré skříňce s ježky, nahoře mám obrázky rodičů a vizitku 
a na konferenční stoleček jsem si ho aspoň obháčkovala, aby to vypadalo líp.
A ještě maličkost, no maličkost, jak pro koho. O víkendu pokračovalo mistrovství ČR na letošní rok v bowlingu v dalších kategoriích. Náš Lukáš se umístil ve dvojicích muži na krásném 3. místě a v neděli hrál mix se svou přítelkyní, která je také moc šikovná hráčka bowlingu a skončili také „na bedně“ na 3. místě.
Sluší jim to, že? Gratuluji!
Tak to byly moje tzv. malé radosti, ze kterých se vklastně skládá potom krásná životní mozaika.