Utíká to, utíká, brzy budeme už týden doma z dovolené, stále je u nás nedýchatelno a my jsme zrušili ještě jeden rezervovaný pobyt, tentokrát ve Františkových Lázních. Už bychom to nezvládli, tak snad ještě někdy to vyjde. Zato jsme si včera dopřáli takovou menší radost a byli jsme u nás na masáži. Bylo to příjemné, akorát to není často, je to přece jen dost peněz.
Ale jiné radosti. Dnes ráno, jako poslední týden každý den, jsem se šla podívat na můj ibišek. No, to bylo radosti. Už první květ krásně kvete! A to má ještě min. tři poupata! Také jsem ho pro vás vyfotila a moc ho chválím!
Líbí? Věřím, že ano.
Ještě se zmíním o mém kuchtění. Manžel už od pondělka navrhuje, že by si dal cuketové zelí a šlehanou sekanou s bramborem. Včera jsme měli falešné ptáčky s rýží, dnes byla v plánu rajská omáčka s plněnými paprikami a těstoviny. Plněných paprik dělám vždy více najednou, tak jsem měla ještě na mrazáku a včera jsem je sundala. Měla jsem strach, přece jenom, i v lednici jsem se bála, aby se mi nezkazily, tak jsem je chtěla udělat. Šli jsme ale přes trh a soukromníci tam byli s cuketami. To bylo něco pro manžela. V té „naší“ masně jsme koupili šlehanou sekanou, kterou si dělají sami a manželovi moc chutná a bylo rozhodnuto. Sekaná se jen upeče, zelí a brambory jsou hned…. Ale pro jistotu jsem uvařila i rajskou omáčku a dala do ní ty papriky, zítra už budu vařit jen těstoviny. To bude rychlovka.
Takhle vypadal dnešní oběd.
Ale nelekejte se, to je zase jen moje porce, manžel si pochutnal a to je pro mne důležité. Když mu něco obzvlášť chutná, říká vždy: „To je požer“. A to je pro mne poklona. Dnes mi ji taky složil.
Krásný, i když horký den přeji všem. U nás stále neprší a neprší a …. je stále straaaašně vedro.