Někdo má Vánoce rád, někdo je nenávidí. Ale ať už je to jak chce, já se přiznávám, že mám Vánoce ráda odjakživa a zatím mi nic nebrání, abych v tom nepokračovala.
Ráno bylo u nás jen 5 stupňů, na horách padal sníh, i na těch našich Krušných, kam to máme kousek, proto jsem si řekla, že je třeba udělat něco, čím bych si ty Vánoce připomněla. V obchodech mají aspoň vánoční sladkosti už dávno, tak jsem viděla v jednom časopise háčkovaného andílka, který se mi líbil, koupila jsem si přízi a zkusila ho.
To je ten první andílek. Pak jsem někde našla ještě něco jako svatozář, tak jsem ji k tomu druhému přidělala. Líbí se mi víc, ale moc nekoukejte, nejsou ještě naškrobení, protože nevím, na co je napnu. Zatím stojí jeden na skleničce a ten druhý na krabičce od filmu. Ptala jsem se dnes ve švadlence, ale nic takového nemají. 
Pak mi to nedalo a našla jsem si ještě další, jiné andílky, které jsem dělala ze sněhurky. Ten první je z kordonetky. A ti vypadají takto :
To je záběr na jednoho z nich
a tady jsou pohromadě zatím tři. Taky bez vypnutí, uvidím, jak to později dopadne.
Dá se jim také přidělat poutko a mohou být jako ozdoby na stromečku. Tak uvidím, jak to dopadne, jestli se mi povede je na něčem vypnout. Já bych háčkovala jako o život, jen kdyby mi to někdo naškrobil do příslušného krásného tvaru.
Určitě už taky většina z vás „tvoří“ něco nového, ráda se chodím inspirovat. Krásný víkend přeje Ježurka