Moje vnučka děla pravidelné procházky po městečku, kde bydlí, po hodně diskutovaném Horním Jiřetínu. Jsou tam krásná zákoutí i lesy a bylo by mi líto to všechno zničit. Ale uvidíme.
Včera to na její procházce vypadalo takto :
Krásné, že? Je to poměrně výš než naše město, proto je tam více sněhu a vydrží!
Jak tak chodí Lada stále dokola a tedy i stejnou cestou, nejen ona to tam dobře zná, ale znají ji už i všechny kočky v okolí. Už jak ji vidí za plotem, tak by šly nejraději s ní nebo za ní, nebo aspoň pohladit, prosím!
Aspoň pohladit čumáček
Motá se aspoň pod nohama a už se olizuje
Ano, to je ono, to je parádní drbání a hlazení
Kočka kouká i na okně na svoji známou
Nechoď pryč, prosíííím
Mňau, mňau, přijď zase!
Proč musí být ta díra tak úzká? Ach jo.
No vidíte, prošli jsme se s vnučkou, poznali všechny kočičky okolo a jde se zase domů za těmi svými! Krásný víkend!