Občasník

Dny bohaté na zážitky a události, proto krátce shrnu, co se dělo v tomto týdnu :

To jsme se vydali s manželem na obhlídku nábytku, lépe řečeno sedačky, kterou chceme novou. Tedy, hlavně já, manželovi už by všechno stačilo už napořád.

Rovněž jsme zjistili, že potřebujeme nové sáčky do vysavače. U nás otevřeli prodejnu s tímto zbožím, ale bylo třeba vědět, jak přesně má sáček vypadat. Papírové už nemáme dlouho a poslední roky jsme vysávali do hadrového, který se dá použít i opakovaně, ale také to nejde do nekonečna. Ještě štěstí, že si od všeho schovávám nejen záruční listy s návodem na použití, ale i účtenky. A na té právě bylo ono potřebné číslo. Náš vysavač byl v době, když jsme si ho kupovali králem mezi vysavači, ale už ho máme hezkých pár let. Doma jsme hned sáčky vyzkoušeli a koupili jsme dobře.

Tento den byl hektický hlavně pro mne. Dost dlouho jsem seděla u PC a hledala nejen obchody, ale i sedačky. Nakonec jsem se svěřila snaše a ona se synem se zastavili po cestě v jedné prodejně tady u nás, je to vlastně taky část našeho města, přinesli katalog a všichni jsme se shodli na jedné sedačce, kterou nám navíc objednají v tom vzoru a barvě, co si vybereme. Bravo!

Zkoušela jsem to i na internetu, ale tam mi nezaručili odvoz a donesení sedačky až k nám nahoru do bytu. Ale nevadí, už to bylo vlastně vyřešené.

Také jsem psala o tom, že se nám ulomila úchytka od zásuvky v kuchyňské lince, nábytek, kde jsme to kupovali už tu zrušili, tak mne napadlo tam napsat email a požádat, bude-li to možné, o zaslání poštou na dobírku. Odpověď došla obratem, objednají – kus za 20 Kč a pan vedoucí by prý nám to z Mostu přivezl osobně. Super!

Ještě jsem se pokusila napsat na firmu, kterou jsem si zvolila na internetu pro malování našeho bytu se vším všudy, tedy vyklízením a hrubým úklidem. Měli se mi do 24 hod. ozvat a co myslíte? Asi za hodinu a půl mi už zvonil telefon. Příjemný mladý hlas, sympatický, se ohlásil, že se přijde podívat kvůli cenové nabídce už další den!

Hned po ranním nákupu jsme byli domluveni se synem, který měl jednání v našem městě, že nás odveze do toho obchodu s nábytkem, který pro nás našli. Pan vedoucí byl milý, ochotný, se vším souhlasil, prý nám vyhoví ve všem, co si jen řekneme. Nechal nám vybrat dle vzorníku látku na sedačku, udělají nám k tomu ještě taburetek, také nám ukazoval, které dřevo chceme na područky u křesel. Přivezou, odnesou, dokonce i starou sedačku odvezou, paráda. Byla jsem mile překvapena a spokojena!

V dobu, jak si stanovil, přišel zástupce malířské firmy, aby změřil objekt, který hodláme malovat jako první. Nic nebyl problém. Byl to mladý pán, v letech jako má vnoučata, ochotný, milý a snad již zítra mi pošle kalkulaci. Pak se domluvíme také na termínu, ale jestli by prý nám to nevadilo třeba v září. Vyšetří-li nějaký den v srpnu, tak samozřejmě přijedou dřív. Nemám co dodat.

Na tento den se nahlásila vnoučata, že přijedou na oběd, na který jsem je pozvala. Napsala jsem o tom samostatný článek, tak to nebudu moc rozvádět. Jen dodám, že jsme byli s manželem moc rádi, že přijeli sami. Řidičák mají všichni tři, co přijeli, ale jen Terezka už déle, i když toho moc nenajezdila. Přece jen ale vše zvládla jako vždy na jedničku.

Šli jsme udělat větší nákup. Manžel si včera stěžoval, že tady je to jak u snědeného krámu, že tu nejsou žádné dobrůtky. Nevím přesně, co tím myslel, ale pochopila jsem, že má absťák na uzeniny. Teď jsme jim moc neholdovali, tak si to dnes trošku vynahradil. Jen jsem zvědavá, kolik toho sní.

Odpoledne jsem se pustila do šicích oprav, aby to dcera s vnučkou ještě letos užily.

Tento den jsem byla nějaká lenivější. Jen jsem vyprala a uvařila a chvíli pracovala na úpravách oděvů pro dceru a jinak se vůbec nic nedělo. Až večer. Volala Hanička – Otavínka. Pokecaly jsme cost dlouho, prý má slíbené, že kolem poloviny srpna by mohla být propuštěna domů. Už se jí po Olomouci a jejím bytečku stýská, já osobně si myslím, že se letos nabažila svého Písečku až až. Přebíhá z bytu kamarádky na faru, kde se také vyskytuje, jezdí na převazy a navíc teď bere antibiotika. Promokla a má nánět močových cest. A už má taky absťák, stýská se jí po psaní na blog a po všech blogerkách, ani se jí nedivím. Všechny tedy zatím pozdravuje. Budeme jí tedy všichni přát hodně štěstí, aby byla zase brzy doma ve svém a hlavně, aby byla fit.

Na tento den jen dodám, že se nám malíř s tou kalkulací nějak zasekl. Sice říkal, že toho má hodně, já říkala, že ho nechci honit, ale jestli se neozve ani zítra, tak se připomenu.