Já se přiznám, že jsem ručně nezadělávala snad nikdy. Jak jsem se prvně vdala, mezi prvními pomocníky, co jsem si koupila, byl mixér, hnětač a šlehač. Později ho následoval robot. Ten můj je opravdu k nezaplacení. Dělám na něm všechno, dřív, když jsem dělala i nakládání zeleniny a krouhání jablek i pro jiné, tak byl v provozu hodně často. Teď už hlavně krouhám zeleninu do mrazáku, jablka na štrúdl, ale hlavně zadělávám a šlehám.
Tento můj robot je náš, český výrobek Eta a koupili jsme si ho 23. 9. 1993 za tenkrát 2399 Kč. Určitě je několikrát zaplacený, ale tuším, že už dlouho sloužit nebude. Já vím, už jsem to řekla víckrát a zase běžel, ale jednou to určitě skončí.
Dnes jsem se dala do zadělávání kynutého těsta na kulaté koláče. Manžel na ně dostal chuť. Ale po chvíli hnětání se už robot nechtěl točit, tak co s tím? Těsto na ruční hnětač bylo už dost husté, tak jsem ho dala na vál a dodělala ručně. Teď jen budu zvědavá, jestli už je to opravdový konec. Ale pořád už delší dobu koukám po novém, ale jsou to všechno stroje, které jsou pro nás zbytečně velké a nevím, kam bych ho postavila. Tento je skladný, všechny části se poskládají do krabice a je o nich přehled. zkrátka super.
A jak dopadly koláče? No, jsou už upečené, dokonce jsme už ochutnali ke kafíčku a byly jedlé. Tak pár fotek nabízím. Jen se omlouvám za to, že nevypadají jako ze žurnálu, náplně nejsou moc uhlazené, budu se muset příště polepšit, ale na chuť to snad nemá vliv. A když jsem si ho na talířku pocukrovala, vypadalo to líp.
Tady je první plech, byly dva
Tady už jsou upečené
A tady už v krabičce.
Venku je krásný den, svítí sluníčko, tak si to ještě užijte, už toho moc nebude.
Zdravím vás všechny. Vaše Ježurka