Dnes ráno jsme si přivstali. Ještě byla tma. Manžel měl kontrolu na interně a protože se naše paní doktorka přemístila se svou ordinací do svého domu vedle v Horním Jiřetíně, máme to dál (dříve byla naproti) a tak jsem jela s manželem. Tam jezdí autobus většinu dne jednou za hodinu, ale máme štěstí, že pár kroků od autobusu i ordinace bydlí syn s rodinou. Ti sice dnes ráno nebyli doma, ale já si domluvila pokec s vnučkou Laděnkou, naší milovnicí zvířátek.
Nejenom, že jsme si za tu hodinu a půl, co jsem tam byla, krásně popovídaly, ale ani jsme si nestačily všechno říct a ukázat.
Vedle na zahradě mají sousedé tři ovečky a já měla to štěstí, že jsem je viděla. Když přišel pro mne manžel, už se přemístily jinam.
Ovečky u sousedů
Postavily se hezky do řady
Jedna byla dost zvědavá
Ovečky na vycházce
Vlevo hleď!
Laděnka mi také vyprávěla, že i ovečky jsou zvídavé a zvědavé. Hned první dny se vydaly skrz plot na průzkum a zjistila to vnučka. Protože kousek za domy jim teče potok, kam kdyby spadly, tak nevím, kdo by je vyndal, tak se vnučka pokoušela o to, aby je přivolala zpět. A představte si, že přišly. Když jsem se zeptala, jak na ně volala, tak prý : „Ovečky“. To je opravdu zajímavé, šly určitě za hlasem.
Taky jsem si u vnučky odskočila a tam v jejich koupelně bydlí i „kluci“, jak říká kocourkům vnučka. Probudila jsem je, ještě sladce spinkali.
A takhle třeba také dokáže spát Juliánek. Jako mimino, že?
A takhle Juliánek odstrkoval Floriánka, aby se mohl dotýkat Lady.
Pak, to už tam byl manžel, jsme slyšeli z koupelny nějaké divné zvuky. No, jeden z miláčků naší Lady ji slyšel, že tam stále s někým povídá a nejde si pro ně, tak se ozval. Šla tedy pro něj, ale ten jí z náruče hned vyskočil a přikrčil se do postoje, tak dělej! Když mu hodila provázek s nějakou kuličkou, to se děly věci. Lítal jako divý a já jsem málem musela ještě někam běžet, jak jsem se tomu smála. A smála jsem se ještě za hodnou chvíli potom, i potom doma.
Takhle je jim dobře, klukům jedněm.
Bylo to tedy krásné čekání s vnučkou a zvířátky, příště už vím, kde mi zase bude moc dobře, když pojedu s manželem na kontrolu na internu. Sice jsme cestou domů trošku zmokli, ale ne moc, byla také už pěkná zima. Tak jsme přešli fofrem z parna do zimy, ale snad nějaké to „babí léto“ ještě bude.
Krásný podvečer vám přeje vaše Ježurka