Ano, bylo to tak krásné, že jsem se nemohla radostí a štěstím ani pořádně nadechnout, chtělo se mi plakat, musela jsem to držet v sobě, tak moc se mi to líbilo. A o čem to tady mluvím?
Byla jsem včera v podvečer v našem přesunutém děkanském kostele v Mostě, kde se konal vánoční koncert pěveckého sboru Podkrušnohorského gymnázia SMoGu.
Tady je jejich pozvánka, kterou jsme dostali u vchodu za dobrovolný příspěvek do kasičky.
Uprostřed byl seznam sboristů a program koncertu a na zadní straně slova k vánoční skladbě VESELÉ VÁNOCE.
To jsou varhany, které vždy zahajují skladbou AVE MARIA
Tuto skladbu zpívají jen děvčata. Ten zvuk varhan ve spojení s nimi – hned na úvod pecka.
Pak zahájili program moderátoří průvodním slovem. S milou členkou sboru Terkou to uváděl i náš šikovný vnuk Tom
A už se zpívaly koledy a jiné známé krásné písně.
S velkým sborem začal zpívat i jejich junior – sbor, který je bude brzy doplňovat.
Potom zase dál uváděli další písně již zmínění moderátoři
Vidíte těch lidí? Všechna místa obsazená a vzadu ještě spoustu lidí stálo. Krásná návštěva.
A toto je jejich šikovný klavírista, který nejen, že hraje vždy bez not, ale některé písně i sám upravuje. To je opravdu talent od Boha. Věřím, že o něm bude ještě slyšet a pořádně!
A co se to tady děje? Taky jsme s dcerou koukaly, to bylo překvapení. Na jednu skladbu paní sbormistryně přepustila svůj dirigentský pultík vnukovi, který se toho zhostil opravdu na výbornou. Taky měl hooodně dlouhý a aplaus!
Na závěr všichni všem poděkovali, protože to opravdu není jen tak nacvičit tolik krásných a nových skladeb. Tady si děkuji navzájem – paní Mgr. sbormistryně a náš Tomík
Ještě srdečné objetí, protože se mají opravdu rádi.
Vedoucí sboru nakonec ještě poděkovala celému sboru a ještě mne jednou málem skolilo to, jak řekla: „Když řeknu, že mou pravou rukou je Tomáš V., tak musím také říct, že mou levou rukou je Tomáš V. a kdybych měla ještě jednu – třetí ruku, zase by jí byl Tomáš V.“ To bylo tedy velké uznání pro mého vnuka, který opravdu toto zpívání má velmi rád a když jsem mu po koncertě posílala prostřednictvím SMS poděkování za úžasný zážitek, tak mi mj. napsal, že by se rád věnoval hudbě i při studiu na VŠ. No, divíte se, že jsem měla málem infarkt?
Na úplný závěr se vrátili i junioři do sboru a všichni, tedy i my, jsme si rádi zazpívali koledu Veselé vánoce, neboli Vánoce, vánoce, přicházeji… To jistě všichni znáte.
Bylo to moc krásné pozdní odpoledne, nebo chcete-li podvečer. Tam i zpět mne odvezla dcera autem, v kostele nám zima nebyla, protože jsme se na to pořádně oblékli a co víc si přát? Jen více takových nádherných zážitků!
Děkuji sboru a mému vnukovi za vše. A také se přiznávám, že jsem si z jejich webu vypůjčila těchto pár fotek. I za to díky.
Vaše dojatá Ježurka