Přípravy na nejkrásnější svátek určitě všude vrcholí, tak jsem si řekla, že si tyto chvilky zpříjemním tím, že se nebudu přepínat, no a co?
Včera jsem převlékala postele a prala tím pádem tři pračky. Vaření bylo proto rychlé a jednoduché. Manžel miluje buřtguláš, je to hned, tak nebylo co řešit. Polévku jsem nedělala, já se bez ní obejdu a tak jsem manželovi navrhla, že mu uvařím jednu ze sáčku. Já nechápu, co mu na těchto polévkách tak chutná. Ne, že by měl rád všechny, ale tyto mu hodně chutnají a včera jsem mu dělala ale trošku jinou, bylo tam „přidej vejce“.
Tato taky patří mezi jeho oblíbené jakož i kuřecí a slepičí.
Ale u té včerejší, i s tím vejcem, to si tedy mlaskal. Je z jednoho šáčku litr polévky, v poledne si dal talíř, další si ohříval odpoledne ke svačině. A víte čím mne doslova uzemnil? Večer ve 21,00 hod. dostal chuť na ten zbytek polévky, jaká prý byla dobrá. Já se tady dělám s domácími nudlemi a on stejně ten rozdíl nevnímá, to je co? Já tedy ano a tuhle polévku bych fakt nepolkla. Nesnáším totiž magi a manžel si ho ještě tam přidává.
Dnes jsem chtěla všechno vyžehlit, včetně povlečení, tak jsem navrhla, že půjdeme na oběd do naší oblíbené čínské restaurace. Tam totiž manželovi strááášně chutná i ta jejich kuřecí polévka! No já si tak říkám, naco se já snažím, když si pomlaskává u každé jiné stejně jako u té mé. Na oběd jsme si dali opět naše „křehké kuře“ s rýží a cena ještě šla.
Důležité je, že jsme si pochutnali a ještě za námi paní vedoucí běžela ven a dala nám takový malý a milý dáreček.
To je ten dáreček,
takový krásný nástěnný kalendář. Už jsem ho pověsila v kuchyni a je to jako taková jako tenká rohož, bylo to stočené v malé krabičce. Potěšilo nás to.
Důležité je, že jsem stihla všechno, co jsem chtěla a je u nás už opravdu klídek a pohoda. Hlavní je, abychom si to všechno užili ve zdraví.
Totéž přeje vám všem vaše Ježurka