Tak už jsem dostala fotky našeho „dvorního“ fotografa vnuka Toma, ale bylo těžké vybrat jen některé. Tak jsem se jimi trošku prokousala a abych jich sem mohla dát víc, udělala jsem koláže. Určitě to bude stačit.
Snažila jsem se fotky nějak systematicky srovnat. Tak tedy první koláž
Bylo nás tam dost, tak jsme šli přát postupně. Manžel to zahájil tak rychle, že ho vnuk nestačil vyfotit, tak pak už jsme šli hezky za sebou. První je babička, druhá je babička, třetí je Terezka – sestřenka, čvrtý je Luky – bratr.
A jedeme dál. Následuje skoro švagrová Ivanka (šperky), pak Lady maminka – moje snacha, na další fotce je aspoň kousek mého syna – tedy táty vnučky a na poslední je moje dcera – tedy teta. Poslední gratulant vnuk Tom sám sebe nevyfoti.
Pak následovalo pro oslavenkyni to nejkrásnější. Rozbalování dárečků. Ona si vždy sedne na zem, dárečky se obklopí a hezky pomalu rozbaluje a ukazuje. Na té první fotce jsme hned na úvod obdivovali šperky od Ivanky.
Na dalších třech fotkách se ještě rozbalují dárečky a na té poslední jsme my, jak přihlížíme. Tedy jmenovitě Ivanka a já.
A další tzv. momentky. S manželem jsme zrovna něco komentovali, na druhé je vnuk se svou přítelkyní, no a dole je manžel, jak všechno pozoruje a pak si povídal s vnučkou Terezkou.
Nakonec už jen pár fotek, na kterých je také vidět, že tam byla pohoda. Já se spokojeně usmívám a vedle mne i moje dcera, dole vnuk se tak mile usmíval na svou sestru a nakonec Terezka, která valila oči na ty krásné dárečky. 
Ještě mi to nedá a musím napsat o tom, že jsme měli po přípitku vědomostní kvíz. Ale měli jsme znát vnučku Ladu, vymyslela deset otázek a kdo prý bude mít nejvíce bodů, vyhraje čokoládu. Soutěžilo se po dvojicích nebo rodinách, ale my s manželem jsme zas takoví znalci nebyli, protože neznáme její nejlepší kamarádku, ani jsme nevěděli, kterého amerického spisovatele má nejraději. Ale něco jsme trefili. Nejvíc bodů měly dvojice Terezka – Tom a Luky a Ivanka. Tak následoval rozstřel a Terezka byla o chloupek rychlejší s odpovědí než Luky, tak dostali s Tomem čokoládu.
Pobavili jsme se, popovídali si, dobře jsme si i pochutnali, dokonce jsme měli i tři druhy přípitku. Řidiči měli nealko šampáňo, abstinenti měli dětské šampáňo a my ostatní bílé víno. Dali jsme si s manželem malou skleničku a pak nás Luky odvezl domů. Bylo to super, ostatně jako vždy.
Krásné dny i vám všem přeje Ježurka