Sláva nazdar …. aneb Praha naposledy – 1. část

Už jsme doma z výletu, nezmokli jsme sice, ale jinak jsme si to opravdu moc neužili a už ani asi neužijeme.
Zajištěné jsme měli všechno perfektně. Syn nám doporučil jet autobusem Student agency, který jezdí z Mostu s tím, že nás tam odveze. Rezervaci jsme měli zajištěnou.
Určitě tyto autobusy znáte
Tady sedíme
To je předek busu
Z jízdy v tomto autobuse je opravdu dobrý zážitek, je krásný, pohodlný, má v opěradle sedadla před námi zabudovanou malinkou televizi, ke které stevardka půjčuje sluchátka a nabízí zdarma teplé nápoje a denní tisk. Jen nám donesla kávu, kterou jsme si odložili na tác před námi, tak mi zvonil mobil. Sklonila jsem se pro kabelku a honem chtěla podat manželovi noviny, které jsem četla a přitom jsem vrazila to té kávy a manžel jel do Prahy hned s politými riflemi. S flekem chodil až do doby, než jsme pozdě odpoledne přišli na pokoj.
V autobuse jsme také mírně zmatkovali. Všichni si měli zapnout bezpečnostní pásy, ale my je nemohli najít. Pak manžel jeden našel, ale já zjistila, že je to můj a on si na tom svém seděl. No, měla jsem záchvat smíchu tedy už po druhé. Pak jsem se pokoušela pustit si tu televizi před námi, napřed to nešlo, ale tím jsem se brzy prokousala a cesta do Prahy utekla jako nic.
Jednou jsem zkusila bliknout při cestě
Jeli jsme až na autobusové nádraží Florenc, protože odtud nám měla jet tramvaj do toho našeho hotelu. Zastávku tramvaje jsme našli, ale zrovna na tuto byla právě výluka, že jede jinudy, tak jsme se museli ptát, ale nebylo to zas tak složité. Pak jsme se museli ještě ptát na to, kde přesně je ten hotel, abychom si tam odložili aspoň tašku, protože na to, aby nám dali klíč od pokoje jsme tam byli příliš brzy.
Takto na nás vykukoval hotel, který je v Podolí
Jde se tam dvorem a je vidět, že muselo v Praze ráno hezky pršet, ale když jsme tam přijeli, už nepršelo
Ještě snímek ze strany
A tudy se vchází do recepce
Náš pokoj byl malý, ale útulný
Byly tam i noční stolky
a také hooodně stará televize, které fungovaly asi 3 programy, ale co, tu lepší máme doma.
No, hotel zvenku nic moc a uvnitř to bylo provizorium, protože jim tam dělali stavební úpravy, ale pan recepční milý a ochotný, ještě nám i poradil, kde dobře vaří, protože jsme chtěli jít někam poblíž na oběd. Byla to sice jen jídelna, ale opravdu jsme si pochutnali. Dali jsme si výpečky, hlávkové zelí a bramborový knedlík, k tomu pití a platili jsme za to všechno jen 150 Kč.
Pokračování….

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *