Kdo si počká, ten se dočká. Toto platí pro nás dnes a jsem ráda, že už budeme zase s manželem spolu doma. Jen bohužel nevím, jak dlouho.
Manžel už jede domů, syn pro něj jel. Teď budeme zvědaví, jak bude doma dlouho. On říká, že to bude zase taková trochu delší dovolená. V nemocnici byl letos už potřetí.
On je také problém se opravdu dietně stravovat. Dnes jsem šla nakupovat hlavně kvůli manželovi. Sháněla jsem do začátku hlavně nízkotučný sýr a jogurty bez tuku. Vím, že si manžel kupoval jogurty s 0 % tuku – Jogobela se jmenují, ale dnes bohužel nic. Nízkotučný sýr? Kdepak, i prodavačky mi pomáhaly hledat, ale marně. Prý nechodí. A v tom jednom obchodě mi prodavačka řekla, že ho vůbec nedostávají. Já zase nevydržím celý den běhat po krámech, ale toto jsou supermarkety, kam běžně chodím nakupovat, ale nic jsem nesehnala. A mazací nízkotučné prý se ani nedělají. Tak nevím. Asi bude jíst suché rohlíky, maximálně si je může namazat ramou. Tu mu teď poslední dva dny dávali v nemocnici . Zaúkolujeme děti a uvidíme.
Takže manžel je doma, zánět je vyléčený, ale bohužel, kameny ve žlučníku jsou stále, takže bude jen otázkou času, kdy se zase vydají na cestu žlučovody a bude mu opět na umření.
No, budeme se snažit, snad to zase chvíli vydrží.
Zdraví vás vaše Ježurka