Moje milé blogerky a blogeři! Chci jen dnes stručně oznámit, že jsem se po víc jak týdnu opět vrátila domů z nemocnice, právě včas, abych mohla s moji milou rodinkou jít zítra na cvhíli posedět ke společnému stolu.
V první řadě vám všem chci moc poděkovat za to, že jste na mne mysleli a drželi palečky. Také děkuji za krásná přáníčka jak k mým narozkám, tak k tomu, abych byla zase fit.
No, fit ještě zdaleka nejsem, ale aspoň známe příčinu. Sbírala jsem v nemocnici pečlivě materiály a mám jich dost na to, abych z toho napsala pár článků o poznatcích z naší nemocnice, o tom, jak to tam vypadá, o pacientech, se kterými jsem trávila delší čas, i o úsměvných příhodách, které také patří k životu. Dnes už toho bohužel víc nestihnu, ale určitě se brzy dočkáte. Možná začnu už zítra, když tak nejpozději v neděli. Bude to určitě delší seriál, ale koho to nebude bavit, může samozřejmě číst jen to, co ho zajímá.
Extra poděkování tady musím udělit mému manželovi nejen za to, jaký je, to víme, ale on, který kolem kytiček vždy jen chodil a já mu moc nevěřila, že by se o ně dokázal postarat, překvapil. Udělal mi velkou radost, jak jsem dnes hned po příchodu zjistila, všem se daří a všechny krásně kvetou, tak aspoň malé pohlazení po dušiče.
To jsou orchidejky dnes, i o ty se manžel staral.
tady jsou fialky a lopatkovec
a nakonec kytka, kterou jsem dostala od syna ke Dni matek s předstihem před více jak 14 dny a dnes, ještě dobrý, ne?Vedle kytička, kterou mi manžel dal před 10 dny. Šikulka, že?