Můj blog slaví už 8. narozeniny

Psal se den 9. července 2008, mně bylo tenkrát „krásných“ 67 let. Dostala jsem nápad, který jsem se jala hned realizovat. Tady jsem okopírovala svůj první článek na mém právě založeném blogu :
Tak jsem měla tento týden jeden den strašně velkou potřebu něco napsat, prostě pocit, náladu a tak a nechtělo se mi o tom jen mluvit. Nevím, jestli ještě si i babičky zakládají blogy, moc jich asi nebude, ale na druhou stranu zase, když si mohou babičky „brouzdat po internetu“, tak proč ne psát, když je tady ta potřeba. No a moje vnoučátka mě vlastně pořád něčemu novému učí hlavně na internetu, protože základy na PC jsem stačila zvládnout ještě v zaměstnání a když jsem si asi tak po 5 letech, strávených v důchodu, rozhodla koupit si PC domů, tak jsem zjistila, že jsem to kupodivu nezapomněla (ani psaní všemi deseti) a měla jsem z toho fakt radost. No a postupně, když jsem chtěla znát něco nového na internetu, který jsem si nechala zapojit asi po dalších 5 letech, ptala jsem se vnoučátek. Mají na mne víc času a určitě víc trpělivosti, když to hned nevím. No ale tak zlé to snad zase se mnou nebylo, dokonce jsem se naučila pochopit něco i dál, než bylo vyřčeno a moje krédo je, že když něco nevím tak se zeptám, no a dostal mě můj vnouček Lukášek, když jsem něco pochopila dřív, než on očekával a napsal mi na ICG, že jsem SUPER BABČA! To mně fakt dostalo a tak proč ne blog, že? Tak až budu mít zase nějaké nutkání, že se musím někde „vykecat“, tak jdu sem. Aspoň doufám, že to tak bude fungovat. Tak zdravím všechna 4 moje zlatá vnoučátka, no samozřejmě i děti a ne, abyste se mi smáli!
Ne, nesmál se mi nikdo, ba naopak, dodali mi všichni energii na psaní. Vnoučata byla ve věku – Lada 20, Terka 15, Luky 14 a Tom 11 let. Měla jsem tenkrát pod článkem 5 komentářů a pak další až v prosinci 2010. Ale moc zajímavé bylo, že sedm minut po sobě se tam podívaly i moje milé kamarádky – blogerky. Vlastně v té době začalo naše přátelství, které trvá dodnes a obě jsou mými pravidelnými čtenářkami, tak jako já jejich a to už téměř šest let. Jestli hádáte, tak jste určitě uhodli, že se jedná o Otavínku a Kitty. Jsem moc ráda, že jsem je mohla poznat.
V začátcích jsem psala průměrně tak tři až pět článků za měsíc, přesto jsem se stala od r. 2009 členkou autorského klubu. V roce 2009 už to bylo 110 článků za rok a začala jsem psát „MOJE VZPOMÍNKY“. Je jich celkem 44 dílů včetně autentických fotografií a skončila jsem s nimi v roce 2010.
Ještě mi to nedá, a moc ráda se vrátím k jednomu mému článku z 1. srpna 2008, kdy jsem napsala :
Venku pršelo, tak jsem začala uklízet šuplíky. A teď Vám tady ukážu, co jsem našla. To bylo autorce tak 9, max. 10 let. Na klíčová slova : VÁNOCE, BABINA, BABIČKA, LIBINKA, která jsme jí zadali, měla napsat básničku. A cca za 10 – 15 minut z toho vyšlo toto :
NÁVŠTĚVA BABIČKY
Už jsou tu Vánoce.
Babina peče cukroví,
zatím co babička stromeček ozdobí.
Za chvíli zazvoní zvoneček,
rozsvítí se stromeček,
spoustu dárků s názvem „Libinka“
objeví tam babinka.
Ani babička s dědou pozadu nezůstanou,
kupu balíčků také dostanou.
No není to nádhera? Jen na vysvětlenou uvedu, že babinka jsem já a babička je druhá babička Jiřinka.
Tuto krásnou osmičku jsem si vypůjčila z internetu.
Když vezmu v úvahu trochu statistiky, tak porovnám třeba návštěvnost. V těch mých začátcích to bylo opravdu hodně málo lidiček, v roce 2009 jsem měla za celý rok jen 1883 návštěv, v roce 2010 už 5128, v roce 2012 to bylo celkem 52 767 návštěv, tj. cca 1000 za týden.
Když tak koukám na ten můj TOPLIST letos, je to víc jak 1600 návštěv za týden, nejvyšší návštěvnost za týden jsem letos měla 2196, ale bylo to jen jednou, jinak tak 1600 až 1800 návštěv týdně.
Už jsem si kolkrát říkala, jestli mám ještě psát, že mi určitě někteří čtenáři pomalu odpadnou, ale je tu ještě dost těch věrných, tak zatím nekončím, naopak všem moc děkuji za návštěvy a případné komentáře. Sice je pravda, že už nepíši opravdu denně, ale stále ještě mám co psát, především díky pečení, vaření a mé milé rodince.
No, vidím, že jsem se zase pořádně vypovídala, tak už toho nechám. Děkuji vám všem, vaše Ježurka

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *