Jak jsem si užívala další tři týdny – část 1.

Byl tedy pátek, naštěstí dopoledne, tak se něco ještě stíhalo vyšetřit, než bude víkend. Okamžitě mne napojili na infuze, dostávala jsem denně čtyři, kapala jedna až čtyři hodiny, do močového měchýře mi zavedli cévku, tak jsem byla připoutaná k posteli hned dvakrát. Ale to ještě k tomu byl na pořadu dne opět průjem. Bylo to opravdu i na mne už trochu moc.
Dělali mi stále odběry krve, nic moc mi o víkendu náhradní lékař neříkal, ale v neděli přišel ten, co v sobotu a sestřičky říkaly“ „Tak jedeme, paní Ježková“. „A kam?“ ptala jsem se já. Odbrzdili mne i s postelí a jelo se. Prý na dialýzu. Bez předchozího varování jsem dostala už opravdu strach i já a mohu přiznat, že jsem se mírně orosila. Odvezli mne tam i s postelí a já nevěděla, co mne čeká.
Napřed se jelo do kanylovny, kde mi pan primář musel zavést do tepny kanylu, abych mohla být napojená na tu ledvinu. Vůbec jsem nevěděla, jak se to dělá a co mne čeká, ale všichni mne utěšovali, že se nemám bát, že je pan primář moc šikovný a bude to hned. No, hned to sice nebylo, protože pan primář se sice dostal do tepny, ale ta byla nějak úzká a nešlo tam tu kanylu dát, tak když to zkoušel asi po páté, už jsem to cítila, ale on z toho byl taky celý špatný, omlouval se, ale asi to jinak nešlo. Pak mi ještě umrtvil pravou část plic, aby mi tu kanylu mohl přišít dvěma stehy, no a bylo hotovo a jela jsem se napojit. První den jsem tam byla jen hodinu.
Vždy před dialýzou a po ní jsem se vážila. Když jsem stoupla na váhu první den, tedy tu neděli, málem to se mnou šlehlo. Tolik kilo jsem nikdy nevážila, říkám sestřičce, ale to prý mám v sobě hodně vody. Váha ukazovala pro začátek 77,5 kg a to nebylo zdaleka nejvíc.
A dny se opakovaly, ráno napojení na infuze, odběry krve, jako bonus jsem měla pytlíček s močí, ale aspoň jsem dostala normální stravu.
Hned v pondělí jsem šla na další čistění neboli filtraci ledvin a byla jsem tam už dvě hodiny, ale byly problémy. Kanyla stávkovala a sestřičky u mne musely být dost často, protože jsem „pískala“, nebo jak to mohu nazvat. Už na této druhé dialýze mne musel pak primář kanylu proplachovat, abych tam ještě chvíli vydržela.
Pokračování….

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *