Moje doktorské kolečko

Už jsem doma z nemocnice víc jak šest týdnů, ale stále ještě musím chodit po doktorech, na kontrolní vyšetření, do poradny a tak.

Když jsem se vrátila domů, musela jsem si chronologicky napsat seznam doktorů, kam mám jít, kdy se mám objednat a už se modlím, aby tomu byl konec a hlavně, aby to skončilo vše v pořádku, aspoň přiměřeně k mému věku. Ještě včera jsem se byla objednat na poslední vyšetření, ovšem hodně důležité.

Z nemocnice jsem se tedy vrátila 12. srpna v pátek a hned další pondělí jsem se už měla objednat na prvním vyšetření.

Vše si pečlivě zapisuji do diáře, tak mám přehled kdy a kde jsem byla.

Hned v pondělí jsem se musela objednat u mé praktické lékařky, kterou máme mimo město. Měla jsem přijít v úterý

16. 8. Paní doktorka vše pečlivě prostudovala, celou obsáhlou propouštěcí zprávu a zpátky mne poslala domů sanitkou, když viděla, jak mi je. Nejen že to bylo krátce po operaci, ale ty bolesti páteře byly opravdu dost nepříjemné.

A když jsem se ještě tento den objednávala telefonicky do nefrologické poradny, chtěla po mně sestřička, abych přijela hned příští týden. Bylo to pro mne hodně těžké, protože jsem po tom dlouhém ležení na té strašné posteli v nemocnici, byla opravdu hodně špatně s páteří. Řekla jsem tedy, že to s přestupováním MHD nezvládnu a sestřička byla tak hodná, že pro mne poslala sanitku. To jsem jela tedy

24. 8. jen na odběry a hned za dva dny, tedy

26. 8. do poradny za panem primářem, aby zjistil, jak jsou na tom moje ledviny po těch dialýzách. Sestřička mi hned zase poslala sanitku a prozradila mi, že mám výsledky odběrů krve a moči jako úplně zdravý člověk. To byla první dobrá zpráva za poslední dny. Pan primář mne pozval na další kontrolu až na únor příštího roku. To je myslím dobré.

Tím, že to v té nefrologické poradně opravdu šlo rychle včetně odvozu domů, tak jsem ještě tento den stihla neurologii, kde mne sestřička vzala jaksi navíc, protože já jsem to fakt hodně potřebovala. Čekalo mne tedy chození na obstřiky páteře obden, celkem šestkrát.

1. 9. jsem byla na urologii. Pan doktor si také pečlivě přečetl zprávu a bohužel, pro mne žádná dobrá zpráva. Zjistil mi opět zánět močových cest a nasadil na tři týdny antibiotika, která prý jsou šetrnější, protože já je nesnáším. Ach jo.

7. 9. jsem byla objednána na CT hrudníku, protože jak jsem byla v nemocnici na RTG plic, tak se jim tam něco nezdálo. No, nevím, jestli může být ještě i tak starší člověk zcela v pořádku.

26. 9. jsem se na třetí pokus dostala na internu k mému lékaři, abych se poradila, jaké léky musím brát, protože mi žádné nedělají dobře a léky jako kardiakovi mi změnili a také jsem potřebovala napsat nové.

Měla jsem se také prý objednat na kontrolní ultrazvuk břicha a pánve. Ovšem můj internista má tento přístroj v ordinaci, tak se na mne prý podívá. Už při čtení (no, čtení bych tomu neřekla, spíš jen takové prolétnutí) zprávy z nemocnice měl různé nepříjemné připomínky, které jsem já nemohla ovlivnit. Třeba jako proč mne operovali takto a ne klasicky, že to je lepší říznout a udělat vývod , jestli mne poslali na onkologii a proč ne, jestli jsem chodila na ozářky ap. (histologie přitom byla v pořádku – tam už se asi nepročetl). Dost mne to vzalo.

Pak mi dělal to ultrazvukové vyšetření a najednou říká, že tam mám kouli, abych se podívala. Prý mne píchne do břicha a zjistí, jestli je to cysta, tak jí propíchne a nebo vezme vzorek, bude-li to něco jiného. No, já jsem asi byla dost vyjevená, tak řekl, že počkáme. Přitom v propouštěcí zprávě mám také psáno, že mám na játrech cystu. Asi fakt neumí číst.

Doufám, že mi věříte, že jsem odešla docela rozhozená a měla jsem z něj špatné spaní. Přitom je to jinak příjemný lékař, asi neměl svů den, či co. Pak mi řekl, až budu mít po vyšetření v gastro poradně po té mé operaci, tak abych se přišla ukázat.

29. 9. jsem měla zapsáno, že mám jít na kontrolu na urologii po dobrání antibiotik. Přišla jsem tam, odevzdávám sestře poslední záznam a ona ani na to nekoukne a hned na mne spustí, jestli je 22.9.? Já říkám proč, že jsem měla mít kontrolu až toho 29. 9., ale ona říkala, že ne, že už před týdnem. No, asi jsem to tedy popletla, ale měla jsem to tak zapsané u sebe, ale ona mi hned naordinovala další termín příští týden. No, za blbost se platí, tak tam musím v úterý znovu. Přitom tam je stále stejně hodně lidí, tak nechápu.

Ještě tento den odpoledne jsem jela do Mostu do nemocnice, abych se objednala na to důležité vyšetření, jak dopadla operace, kam jsem se měla hlásit tři měsíce po ní. Jsem objednaná na 25. 10., tak uvidíme.

Současně jsem musela zajít znovu na CT. Tam mi při mé poslední návštěvě sestřička slíbila, že nález pošle mému internistovi, žádanku jsem měla ještě z nemocnice. Prý to není problém – a byl. Nález tam neposlali a když jsem tam volala, tak prý jej zásadně posílají tam, kdo mne tam poslal. Ale vydali mi naštěstí kopii.

Takže je to slušná rekapitulace, že? A to ještě není konečná. Příští týden tedy urologie, pak vyšetření tlustého střeva, ale jen opatrné a pak se vším na internu. Hlavně mi držte palce, ať už to všechno jednou skončí.

PS: Ještě jsem zapomněla, že jsem byla s dcerou v úterý, tedy 27. 9. na mamografu. Zatím vždy OK, ale vždy mám „bobky“.